Přiznám se, že nevím o nikom, kdo by se tak důkladně zabýval fenoménem politických neziskových organizací, jako jste vy. Jak se vlastně odlišují politické neziskovky od dalších neziskových organizací, jimž o politiku primárně nejde?

Musím začít trochu zeširoka. Nejprve chci poznamenat, že politické neziskovky nelze analyzovat z politicky neutrální pozice. Ačkoli jsem si kdysi myslel, že to možné je, dnes vím, že není. Proto na to, co to vlastně je politická neziskovka, nahlížím z pozice obhájce západní civilizace. To je i podtitul mé knihy. Teprve zaujmeme-li toto východisko, lze politické neziskovky vymezit jako radikálně progresivistické neziskové organizace využívající specifické metody prosazování svého vlivu. Každé slovo v této definici má svůj význam.

Které jsou ty v Česku nejznámější, přičemž o některých ani mnozí netuší, že jsou politické?

Ze známých politických neziskovek mohu uvést například Amnesty International, Člověk v tísni, Hnutí Duha nebo Organizace pro pomoc uprchlíkům. Nevím, koho překvapí, že jde o politické, a to s důrazem na tento přívlastek, neziskovky. Podstatné však je, že samy tyto organizace by nepřipustily, že jsou politické, tj. politicky jednající. Tvrdily by, že hájí objektivně správné hodnoty a že je proto nesmysl posuzovat jejich aktivity jako politické.

Na co se politické neziskovky konkrétně zaměřují, odkud berou zadání a z jakých zdrojů jsou financovány?

Politické neziskovky podle jejich zaměření rozděluji na lidskoprávní, multikulturalistické, environmentalistické, sociálně-inženýrské a antidiskriminační. Nicméně společným jmenovatelem všech je ideologizovaný pokrok, tedy progresivismus. Informací o financování politických neziskovek je velmi omezené množství. Leccos se lze dozvědět, pokud zdrojem peněz jsou veřejné rozpočty. Ale o penězích od soukromých nadací a sponzorů se dozvíme jen to, co buď donátor, nebo politická neziskovka dobrovolně o svých finančních vztazích prozradí. Řada politických neziskovek své finanční zdroje zcela tají.

Pokud jsou dvě či více s podobným nebo stejným zaměřením, konkurují si nebo spolupracují?

Vzájemná propojenost a spolupráce je pro politické neziskovky typická. Na všechny politické neziskovky v jejich vzájemné propojenosti, a to nejen mezi sebou, ale například i s akademickými institucemi nebo podnikatelskými subjekty, je užitečné nahlížet jako na jeden spolupracující a propojený celek. Ve své knize mu říkám, záměrně trochu pejorativně, progresivistická hydra.

Čím by se daly charakterizovat sféry, ve kterých politické neziskovky působí, třebaže často nenápadně, a dokonce i nepozorovaně?

O to právě politickým neziskovkám jde. Působit jako obhájci objektivního, v jejich očích, nepolitického dobra a díky tomu se dostávat tam, kam je přístup otevřeně politicky jednajícím subjektům, což jsou zejména politické strany a hnutí, zapovězen. Takto mohou relativně volně působit ve školách, v úřadech a v bezpečnostních složkách, například jako školitelé, ale také v médiích jako „nezávislí“ experti a podobně.

Jak jsou vnímány neziskové organizace Pravý břeh – Institut Petra Fialy a Centrum pro studium demokracie a kultury, kterou nynější premiér spoluzakládal už v roce 1993?

Odpovědí na tuto otázku možná nesplním očekávání některých čtenářů. Ani jednu z těchto politických neziskových organizací bych neoznačil jako politickou neziskovku. Do mé definice se nevejdou. Nicméně jak se Petr Fiala jako politik v praxi vzdaluje od konzervativního pohledu na svět, čímž se přibližuje k progresivismu, posouvá se stejně i Pravý břeh – Institut Petra Fialy. Ale nazvat tuto organizaci politickou neziskovkou by bylo přeháněním.

Lidé z Centra pro studium demokracie a kultury nejspíš většinově inklinují k podpoře Petra Fialy, ale nemyslím si, že to z něj dělá politickou neziskovku. Například Revue Kontexty, přestože je vydávána s finanční podporou státního rozpočtu, dlouho patřila k velmi kvalitním a konzervativně orientovaným časopisům. Píšu v minulém čase, protože v poslední době už ji nečtu. Připadá mi spravedlivé uvést, ať se to líbí, nebo ne, že cokoli lze Centru pro demokracii a kulturu z poslední doby vytknout, tak je to organizace, která za svých 30 let existence udělala pro české konzervativní myšlení opravdu hodně.

V nedávné osobní billboardové kampani Petra Fialy byla prvním článkem v řetězci, který se postaral o její úhradu, Podnikatelská družstevní záložna, kde měl „shodou náhod“ premiér uložen téměř milion korun. V onom řetězci figuruje i Fialova neziskovka a jeden think-tank z Bruselu. Poškozuje tenhle tok peněz, které ještě výrazně přifouknou evropské dotace, prestiž předsedy vlády? Nebo je ta kauza tak složitá a nepřehledná, že to většina voličů neřeší?

Kroutím hlavou nad tím, kam Petr Fiala uložil své peníze. Nicméně touto kauzou se nezabývám. Věřím, že ji prověřují orgány k tomu povolané. Otázka je, zda tahle nepříjemnost Petra Fialu potápí jen v očích jeho odpůrců, nebo zda se projevuje negativně i na podpoře jeho příznivců. Osobně se domnívám, že v řadách podporovatelů pana premiéra se neprojevuje. Přinejmenším ne významně.