„Použití veliké síly,“ řekl doslova Donald Trump a pohrozil Íránu, pokud by se Teherán snažil ohrozit zájmy Spojených států na Blízkém východě. Jak tento vzkaz od Donalda Trumpa směrem k Íránu vnímáte?

Já pevně doufám, že vyjádření Donalda Trumpa nepřesahuje jeho běžné modus operandi, což znamená rozkopnout dveře, kamkoliv přijdu. A pak si sednu a budu se tvářit a vyšlu signály: jsem s vámi ochoten jednat, ale respektujte, že jsem rozkopl dveře – jsem ten silnější a mocnější a budu diktovat podmínky. To jsme viděli v případě Kim Čong-una – nejdříve to byl rakeťáček, kterého smete z povrchu země, pak se chlapci do sebe slovy Donalda Trumpa zamilovali. Takže to je takové modus operandi amerického prezidenta, které často předvádí. Posuďme sami s jakým úspěchem.

O ambicích Íránu na Blízkém východě si nedělám žádné iluze. Na druhou stranu mi rétorika Donalda Trumpa přijde až úsměvně propagandistická. „Máme informace o Íránu takové, no, ani je nechtějte vědět.“ Jestli se jedná o vylepšenou formu nátlaku a la Irák, který měl mít zbraně hromadného ničení, to prostě nevím. Ale domnívám se, že tento způsob obhajování zahraniční politiky je hloupoučký a že na to už nikdo neskočí.

Když jsem se zmínil o Iráku, je to neuvěřitelné a ptám se, kde je jakákoliv kontinuita americké zahraniční politiky vůči Blízkému východu? Když v osmdesátých a devadesátých letech narůstalo a přetrvávalo napětí mezi Íránem a Spojenými státy, Washington zařadil Írán mezi země zla. A pak v roce 2003 Bush mladší svrhl v Iráku menšinový sunnitský režim Saddáma Husajna, čímž byl katapultován význam a síla Íránu na Blízkém východě. Já tomu prostě nerozumím. Možná, že je v tom skryta nějaká geniální hloubka americké zahraniční politiky, ale já ji prostě nevidím.

Zrovna tak lze vnímat  rychlé ukázání prstem na viníka děr ve čtyřech tankerech, které jsme sotva viděli. Tak strašně rychle usoudili, že to byl Írán, že mi to zase smrdí nějakou divnou splácanou snůškou obvinění. Ale jak jsem řekl, nedělám si žádné iluze o Íránu, nedělám si žádné iluze o jejich ambicích na Blízkém východě, o jeho podpoře Hizballáhu a Hammásu, to všechno vnímám. Jsem si jist, že ani jedna strana nechce válku. Obávám se, že by stačilo, kdyby z Perského zálivu přestala proudit ropa jak do Číny, tak do Japonska. V tom vidím vážné ohrožení ekonomického vývoje a dovolím si tvrdit, že s celosvětovými dopady.

Jen stručně odbočím. Je to zvyk dnešní doby, že co nejrychleji soudíme mezinárodní konflikty, ať už se jedná o otravu Skripala, nebo tento případ, aniž bychom domýšleli následky jednání?

Já myslím, že je to symptomatické pro některý způsob argumentace, který má podpořit dopředu stanovené cíle zahraniční politiky…

…tedy nějakou verzi…

…ano. My jsme si vybrali, že to tak prostě bude; a teď to celé zpátky poskládáme. Myslím si, že dohoda s Íránem nebyla ideální, ale lepší je špatná dohoda než vůbec žádná. Donald Trump řekl, že bude chtít uzavřít jinou dohodu, v níž zahrne raketový program Íránu – to tedy nevím, zda s tím bude Teherán souhlasit. Dále, že nová dohoda zahrne i zásadní omezení vlivu šíitského islámu představovaného Íránem na Blízkém východě – to považuji za naprosto iluzorní. K tomu se Írán nikdy nezaváže. A poslední věc, kterou v tuto chvíli považuji za nejtragičtější, je, že Evropská unie se chová patolízalsky a podlézavě vůči Spojeným státům. A přesto, že má zájmy v Íránu, a nikoliv malé, nakonec stáhne ocas a dá znovu Donaldu Trumpovi pocit, že pro řešení hlavních problémů světové bezpečnosti – ať to je Čína, Írán, Severní Korea – nejen, že nepotřebuje Severoatlantickou alianci a Evropskou unii, ale klidně si s nimi může… Víte co.

Řekl jste, že Spojené státy označily Írán za zlo. Donald Trump také označil Írán jako jedničku mezi těmi, kdo vyvolávají terorismus. Shodujete se?

Vzpomínám si na první zahraniční cestu Donalda Trumpa do Saúdské Arábie, kdy všem šejkům z Perského zálivu sdělil, že největší podporovatel terorismu na Blízkém východě je Írán. Oni se samozřejmě tetelili blahem, ale to není pravda. Ano, Írán podporuje Hizballáh, Hammás, podporuje šíity v Jemenu a podobně, ale přeci všichni víme, že al-Káida a Islámský stát jsou sunnitské záležitosti, nikoliv šíitské. A že byly podporovány kdejakým státem v Perském zálivu, sunnitskými vládci právě proti zájmům západního světa. Tahle pravda hodně kulhá. Pochopil jsem ji, když Trump odjížděl a prohlásil, že získal zbraňové zakázky za více jak 100 miliard dolarů. Jak je vidět, ve jménu těchto zbrojních zakázek lze překrucovat realitu libovolným způsobem. To si myslím, že není dobře.