Vloni na jaře jsme první covidovou vlnu zvládli skvěle a byli vzorem pro ostatní. Kdo se o to zasloužil?

Vláda udělala to, co musela, co dělali druzí, nedá se říci, že by něco nějak moc vymýšlela. Je nutné říci, že opatření byla razantní. Lidé nařízení respektovali, neměli ještě vytvořené vlastní vzorce chování, protože s takovou situací se nesetkali, měli přirozený strach z onemocnění, řešili svoje chování podle předpisů, protože nevěděli, jak jinak by se měli chovat. Vyrojila se přirozená lidská solidarita. To mělo svůj výsledek, který byl úspěšný ve srovnání s jinými státy, kde jsme se někdy setkali s různými neúspěšnými experimenty, třeba v Británii nebo New Yorku. Prostě jsme střelili správnou metodu. Bohužel to mělo následky v ekonomice a spustila se kritika z opozice i od občanů, že opatření nemusela být tak ekonomicky náročná.

„Vládu v té době nikdo nepochválil. Byli slyšet jen kritici, štváči a šiřitelé konspiračních teorií,“ píšete ve svém posledním textu s názvem Kdo je vinen nekončící pandemií? I to je jeden z důvodů, proč jsme se v pozdější fázi covidového roku hodně pohoršili?

Nemyslím si, že by vládu musel někdo nějak výrazně chválit, ale pravdivě uznat, že kromě občanů má také zásluhu na zvolení správné metody překonání krize. Opozice a s ní spřízněné sdělovací prostředky, kterých je většina a jsou ty nejdůležitější, spustily kampaň způsobem, který měly už vyzkoušený z dřívějších kampaní proti Babišovi a Zemanovi. Také se při předcházejících kampaních ustálil jakýsi slovník, metody a klišé.

Místo věcné kritiky se opět ozývaly mantry, jako že Babiš je estébák a Zeman ruský agent. Iracionalita předcházejících kampaní pronikla do nové, ve které bylo cílem dokázat, že vládní činitelé jsou škůdci, tentokrát z důvodů nezvládnuté pandemie. Toto štvaní má samozřejmě svoje příznivce přesvědčené už v předchozích kampaních, takže k sérii zločinů v jejich očích přibyl další. Proto náběh nové vlny viru se odehrával v klimatu rozeštvání.