Nestrannost? Rozhlas byl za nacistů, televize za komunistů. Ekonomka promluvila k boji o média

03.04.2019 20:00 | Zprávy

ROZHOVOR „Neslyšela jsem, že by si host veřejnoprávní televize mohl vybírat, proti jakému moderátorovi usedne,“ říká ekonomka Hana Lipovská v reakci na rozhovor redaktora ČT Marka Wollnera s Janou Bobošíkovou. Po rozhovoru se objevily fámy, že Wollner byl údajně klamán a bylo mu přislíbeno, že rozhovor s ním povede někdo jiný. Pořizovatel rozhovoru však poté zveřejnil SMS konverzaci, z níž vyplývá něco jiného. Lipovská rovněž nechápe smysl veřejnoprávních médií. „Rozhlas přece existoval i během německé okupace, televize vesele sloužila komunistickému režimu,“ podotýká ekonomka.

Nestrannost? Rozhlas byl za nacistů, televize za komunistů. Ekonomka promluvila k boji o média
Foto: archiv H. Lipovská
Popisek: Hana Lipovská

Vláda minulé pondělí schválila novelu vyhlášky, která dlužníkům zvýší tzv. nezabavitelnou částku. Bude takový krok dlužníky nyní motivovat, aby si našli lukrativnější práci, a zlepšili tak svou životní situaci, nebo jde o krok vedle?

Téměř legendárním předobrazem z historie je takzvané milostivé léto, jakási generální amnestie, v rámci které věřitelé každý padesátý rok odpouštěli dluhy svým dlužníkům a propouštěli na svobodu otroky. Jako ekonomové však vidíme v dnešních pokusech o nápravu zadluženosti spíše než gesto milosrdenství jen další potíže. Existuje reálná hrozba, že tato pravidla budou obcházena, zneužívána a v konečném důsledku dopadnou nejtíživěji právě na ty nejchudší dlužníky. Rozumnější cestou je odnaučovat se závislosti na zadlužování. V tom musí začít u sebe především stát, respektive vláda, kterou pak domácnosti a firmy mohou následovat. 

Opět se objevují zprávy o ochlazování ekonomiky. Společnosti jsou prý zdrženlivější, co se investic týče. Jak lze hodnotit práci vlády, činí dost v rámci preventivních opatření?

Nezaznamenala jsem žádná opatření, která by se zpomalením růstu počítala. Dosavadní diskuse o škrtech jsou spíše chaotické, zbytečně občany děsí, nicméně reálná řešení nenabízejí. Rozmařilé rozhazování Sněmovny (činí se nejen vláda, ale i opozice) preventivně rozhodně nepůsobí, výsledky hospodaření za první kvartál jsou nejhorší za posledních sedm let. 

KDU-ČSL se snaží přiblížit mladší generaci, a proto zkrátila svůj oficiální název na „KDU-ČSL“. Z kroku si utahovali například pirátští poslanci Ivan Bartoš a Mikuláš Ferjenčík. Signalizuje podle vás tato změna neschopnost KDU-ČSL komunikovat s mladou generací?

Nevím, jak by změna jména na zkratku měla přitáhnout mladé, střední nebo starší voliče. Řečeno se Shakespearem: „Co je po jméně? Co růží zvou, zváno jinak vonělo by stejně.“ Problémem KDU-ČSL není věk voličů, ale její dlouhodobé a razantní distancování se od významu svého původního názvu: už dávno není a nechce být stranou „křesťanskou“, to „K“ v názvu je už jen klamavou reklamou. Radikální změna názvu KDU-ČSL na „KDU-ČSL“ je proto zcela nezajímavá.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marek Korejs

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

kritika ČT

Dobrý den, už sice nejste poslankyní, ale pořád jste snad vlivnou členkou ANO. Zajímalo by mě, zda se ANO bude nějak zabývat tím, abysme nemuseli dál povinně platit poplatky ČT, když vlastně není za co, protože souhlasím s tím, že ani já nevěřím v nezávislost ČT.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…