Nestrannost? Rozhlas byl za nacistů, televize za komunistů. Ekonomka promluvila k boji o média

03.04.2019 20:00 | Zprávy

ROZHOVOR „Neslyšela jsem, že by si host veřejnoprávní televize mohl vybírat, proti jakému moderátorovi usedne,“ říká ekonomka Hana Lipovská v reakci na rozhovor redaktora ČT Marka Wollnera s Janou Bobošíkovou. Po rozhovoru se objevily fámy, že Wollner byl údajně klamán a bylo mu přislíbeno, že rozhovor s ním povede někdo jiný. Pořizovatel rozhovoru však poté zveřejnil SMS konverzaci, z níž vyplývá něco jiného. Lipovská rovněž nechápe smysl veřejnoprávních médií. „Rozhlas přece existoval i během německé okupace, televize vesele sloužila komunistickému režimu,“ podotýká ekonomka.

Nestrannost? Rozhlas byl za nacistů, televize za komunistů. Ekonomka promluvila k boji o média
Foto: archiv H. Lipovská
Popisek: Hana Lipovská

Vláda minulé pondělí schválila novelu vyhlášky, která dlužníkům zvýší tzv. nezabavitelnou částku. Bude takový krok dlužníky nyní motivovat, aby si našli lukrativnější práci, a zlepšili tak svou životní situaci, nebo jde o krok vedle?

Téměř legendárním předobrazem z historie je takzvané milostivé léto, jakási generální amnestie, v rámci které věřitelé každý padesátý rok odpouštěli dluhy svým dlužníkům a propouštěli na svobodu otroky. Jako ekonomové však vidíme v dnešních pokusech o nápravu zadluženosti spíše než gesto milosrdenství jen další potíže. Existuje reálná hrozba, že tato pravidla budou obcházena, zneužívána a v konečném důsledku dopadnou nejtíživěji právě na ty nejchudší dlužníky. Rozumnější cestou je odnaučovat se závislosti na zadlužování. V tom musí začít u sebe především stát, respektive vláda, kterou pak domácnosti a firmy mohou následovat. 

Opět se objevují zprávy o ochlazování ekonomiky. Společnosti jsou prý zdrženlivější, co se investic týče. Jak lze hodnotit práci vlády, činí dost v rámci preventivních opatření?

Nezaznamenala jsem žádná opatření, která by se zpomalením růstu počítala. Dosavadní diskuse o škrtech jsou spíše chaotické, zbytečně občany děsí, nicméně reálná řešení nenabízejí. Rozmařilé rozhazování Sněmovny (činí se nejen vláda, ale i opozice) preventivně rozhodně nepůsobí, výsledky hospodaření za první kvartál jsou nejhorší za posledních sedm let. 

KDU-ČSL se snaží přiblížit mladší generaci, a proto zkrátila svůj oficiální název na „KDU-ČSL“. Z kroku si utahovali například pirátští poslanci Ivan Bartoš a Mikuláš Ferjenčík. Signalizuje podle vás tato změna neschopnost KDU-ČSL komunikovat s mladou generací?

Nevím, jak by změna jména na zkratku měla přitáhnout mladé, střední nebo starší voliče. Řečeno se Shakespearem: „Co je po jméně? Co růží zvou, zváno jinak vonělo by stejně.“ Problémem KDU-ČSL není věk voličů, ale její dlouhodobé a razantní distancování se od významu svého původního názvu: už dávno není a nechce být stranou „křesťanskou“, to „K“ v názvu je už jen klamavou reklamou. Radikální změna názvu KDU-ČSL na „KDU-ČSL“ je proto zcela nezajímavá.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marek Korejs

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Paní Drábová tvrdí, že se máme parádně? Ve srovnání s Kongem určitě, říká Šichtařová

15:30 Paní Drábová tvrdí, že se máme parádně? Ve srovnání s Kongem určitě, říká Šichtařová

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Podle političky STAN a jaderné inženýrky Dany Drábové se máme v té naší…