Co si myslíte o čím dál častějším přístupu k hodnocení druhé světové války, že všechnu tuto hrůzu způsobili jacísi nelidé, nacisté, a nikoliv příslušníci jednoho velkého, kulturního a civilizačně velmi vyspělého státu?

Je známou skutečností, že první Hitlerův pokus dostat se k moci, takzvaný bavorský pivní puč v Mnichově 8. listopadu roku 1923, skončil fiaskem. Tehdy ještě německý kapitál a elity Hitlera nepotřebovaly. Až když se ocitla jejich vlastní politika a schopnost vládnout v krizi a narůstal vliv sociálních demokratů a komunistů, přišel nacismus německým elitám vhod. To, že to byl politický proud otevřeně šovinistický, rasistický, zaměřený na militarizaci a orientující se na změnu postavení Německa, které určili vítězové první světové války, ovšem německému kapitálu a jeho reprezentaci v zásadě nijak nevadilo, spíše naopak. Vždyť v době nástupu nacismu v Německu rovněž ostatní mocnosti západní Evropy, Velká Británie, Francie, Itálie, ale v zámoří také Spojené státy byly zeměmi, jejichž elity ve shodě se zájmy kapitálu zastávaly politiku předurčenosti bílé rasy ovládat a silou zotročovat takzvané „méněcenné“ rasy a národy.

Politika kapitálu a vlád těchto soupeřů Německa se zakládala na boji o sféry vlivu, na ovládání kolonií, vydírání a ekonomickém nebo vojenském olupování slabých a „méněcenných“ zemí, ras a národů.

Až do vypuknutí 2. světové války tak Hitler a jeho nacisté, kteří dostali finanční podporu německého kapitálu a získali si přízeň značné části elit, středních vrstev a dělnictva ve zbídačovaném Německu, získávali i respekt nebo přímo sympatie ve vládnoucích kruzích vyspělých kapitalistických zemí. Mnichovský diktát roku 1938, kdy Itálie, Británie a Francie jednaly s Hitlerem jako rovný s rovným a nám Čechoslovákům ex post oznámily, že plně vycházejí jeho nárokům na české pohraničí vstříc, byl toho dokladem.

Dnes nesmíření Němci a řada dalších zájmových skupin a stran dokonce i na půdě Evropské unie a prostřednictvím orgánů EU činí pokusy o vyvinění elit tehdejšího Německa a svých vlastních zemí z rozhodující odpovědnosti za to, že tolerovaly a umožnily nástup nacismu v Německu a uvolnily mu prostor k agresi.

V Česku se v posledních letech výrazně posunul pohled na osvobození země. Zatímco do roku 1989 se příliš nemluvilo o osvobození západních a jižních Čech americkou armádou, nyní je pomalu otázkou odvahy zmiňovat roli Rudé armády. Co k tomu říci?

Role americké armády při osvobozování Československa byla skutečně zejména na konci 40. let a v 50. letech 20. století, ale i později odsouvána do pozadí. Bylo to důsledkem roztržky vítězných mocností protihitlerovské koalice a po únoru roku 1948 důsledkem americkými vládami proti Československu vedené studené války. Ta nabyla ze strany Spojených států podobu ekonomického embarga, permanentních politických ataků, ale i přímých diverzních akcí nebo válečné hrozby zahrnutých v plánech útoku na takzvaný východní blok a tedy i Československo.