V Česku se sice chlubíme nízkou nezaměstnaností, i když to také není tak růžové, jak vypadají statistiky, jak jste vysvětloval už v minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, protože jsou mezi evidovanými jen ti, kteří jsou v systému... Je však i nezanedbatelně dost lidí, kteří pracují, ale z toho, co si vydělají, v podstatě jen přežívají. Dokonce jsou ohroženi chudobou, nemají na dovolenou, na to, že by si zašli třeba na oběd do hospody, můžou zapomenout. Je to podle vás závažný problém, o kterém se moc nemluví?

Řada zaměstnavatelů nechce slyšet na vyšší mzdy. Velice často jde o firmy, kde nepůsobí odbory a zaměstnanci se bojí si odbory založit. Jsou totiž zaměstnavatelé, kteří straší zaměstnance, že ten, kdo odbory založí, bude propuštěn. Bohužel lidé se bojí, i když je velký nedostatek zaměstnanců. Proto je velice důležité zvyšovat minimální mzdu. Řada lidí mi říká, jak jejich zaměstnavatelé lamentují, že odbory zase protlačily zvýšení minimální mzdy, že oni nechtějí, aby jim někdo určoval, kolik mají lidem zaplatit, že si to chce rozhodnout sám. No a výsledek je ten, o kterém hovoříte.
Ještě k nezaměstnanosti. Přece není pravda, že ji máme tak nízkou. Připočítejme k tomu dalších cca 250 tisíc lidí, kteří pobírají různé sociální dávky a do systému, ze kterého čerpají, ničím nepřispívají (nemluvím o nemocných, tělesně postižených atd.) a nejsou započítáni do skupiny, která nepracuje. Budou volby, říkejme tedy lidem pravdu. Ten, kdo platí daně, má právo vědět, jak je s nimi nakládáno. 

Na stránkách vaší Asociace samostatných odborů jsem našel příklady rozdílného přístupu zaměstnavatelů, co se týče platů ve stejném oboru. Například tam máte uvedeno, že v Ostrově nad Ohří hledali před měsícem prodavače v Tesku za 16–17 tisíc hrubého, o pár set metrů dál v Lidlu za stejnou práci nabízeli 23 tisíc. Setkáváte se i vy s tím, že za stejnou práci ve zhruba podobně velkých firmách podnikajících ve stejném odvětví jsou takovéto rozdíly?

To je kapitola sama pro sebe. Obchodní řetězce nemají dostatek zaměstnanců, přestože mají velké zisky, které vyvádějí z ČR. Ale na mzdy prý nemají. Jediní, kteří si začali uvědomovat, že bez vyšších mezd neseženou prodavačky, je právě Lidl. Ostatní řetězce podceňují své zaměstnance. Osobně jim doporučuji, ať odejdou například do Lidlu, popřípadě do firem, kterým chybějí zaměstnanci a platí vyšší mzdy. Těch je v současné době více než 90 % v Česku. Někteří zaměstnavatelé si bohužel ještě nezačali vážit svých zaměstnanců. Raději se upínají na agentury práce, a to podle mých zkušeností není dobrá cesta. Ono je jednoduché zvednout mobil a zavolat agenturu práce, že potřebují lidi. Ono je náročnější s lidmi pracovat, tedy přijímat je jako kmenové zaměstnance. Výsledkem počínání řady zaměstnavatelů je pak zvýšená nekvalita výroby a s tím spojené problémy s firmou, které dodávají komponenty.

Máme nízké platy, proč? Je to proto, že jsme montovna Evropy, nebo že ty firmy mají zahraniční vlastníky? Zaznívají i názory, že jsme taková kolonie. Protože lze předpokládat, že naši zaměstnanci nejsou o nic horší než v Německu či Rakousku, ale za stejnou práci dostanou výrazně méně. Čím to tedy je podle vás? Je jednou z příčin přístup polistopadových vlád, které považovaly nízkou cenu práce za konkurenční výhodu? Nebyl to v konečném důsledku špatný přístup?

Z nadhledu říkám, že je to výsledek jednání přístupových dohod ČR do Evropské unie. Slíbili jsme vše, zlikvidovali učňovské školství. Na zaměstnance se zapomnělo, i když se slibovalo, že za 25 let dohoníme Německo a Rakousko. Ano, jsme „další spolková levná země“. Ve Francii je 10% nezaměstnanost. Proč to říkám. Máme v Česku francouzské firmy. Při kolektivním vyjednávání ale narážíme na nechuť zvyšovat mzdy na slušnou úroveň. Přitom tady mají poměrně velké zisky. Uvedu příklad: Jedna společnost, Faurecia (je jich v ČR 7), je v zisku po zdanění 290 ml. Kč. Navýšit mzdy ale původně chtěli o 2,4 % v průměru. Podobné navýšení mezd chtějí dát i ve Faurecii, která má 300 ml. Kč ztrátu po zdanění. Je to v podstatě podraz na zaměstnance, kde jsou dlouhodobě dobré výsledky. Při vyjednávání jsme jim řekli, že zaměstnance ziskové Faurecie řádně zaplatí, jinak že bude stávka. Jednání ve Francii a medializace nekorektního jednání manažerů. To je jeden z příkladů, jak se vyvádějí peníze z ČR, místo aby při skvělém výsledku hospodaření se majitelé podělili i se zaměstnanci a nadále je motivovali, aby nešli jinam za lepší mzdou.

V listopadu 1989 bylo jedním z hesel, že co nejdříve doženeme Západ, respektive Rakousko. Jsou však statistiky, podle nichž současným tempem doženeme Západ v platech za několik století. Konkrétně Rakousko za 100 let, Norsko za 500 let. Co udělat, aby to bylo o něco dříve? Je jedním z kroků správným směrem pravidelné navyšování minimální mzdy každý rok, jak navrhuje současná vláda?

Ano, je potřebné každý rok zvyšovat minimální mzdu. Je třeba, aby tato nebo příští vláda přijaly zákon, aby část zisků vytvořených našimi velice zručnými zaměstnanci zůstávala v Česku. Nelze spoléhat na české manažery. Ti udělají pro své vlastní dobro vše, ale pro zaměstnance je to tolik nebolí. Často mně říkají zaměstnanci, proč čeští ředitelé, jednatelé se dělníků nezastanou u majitelů firem, aby byly za dobrou práci v ČR vyšší mzdy. Je to docela naivní představa, neboť jak jsem již řekl, ti většinou hájí jen své zájmy. Je poměrně velký rozdíl mezi šéfy firem. Moje dlouhodobá zkušenost ověřená bezpočtem jednání ukazuje, že velice dobří a o zaměstnance pečující jsou japonští jednatelé. Za ně bych zařadil německé jednatele, ale pozor – myslím tím ty ze západní části Německa. Složitější je to s Francouzi a Španěly. Dobře hodnotím ale i jednatele z amerických firem. Jsou tvrdí, ale korektní. Na konci jsou pak čeští jednatelé, ředitelé, personální vedoucí atd. Máme velice pozitivní výjimky, například německá nadnárodní společnost Benteler ČR a Benteler Automotiv. Sem by se čeští manažeři měli chodit učit.

Když už jsme nakousli téma vlády. Odboráři většinou tíhnou k levici, byly podle vás z hlediska odborů za poslední čtvrtstoletí skutečně lepší vlády pod premiéry z ČSSD, než pod těmi z ODS? Například odborář Josef Středula kritizuje polistopadové vlády za to, že držely nízkou cenu práce, a tedy nízké mzdy kvůli již výše zmíněné konkurenční výhodě, a tuto ideu srdnatě hájí 25 let. Nejvíc podle něj vlády ODS a TOP 09, kdy se osm let vůbec nezvyšovala minimální mzda...

Jednoznačně současná vláda s odbory nejvíce komunikuje a naslouchá tomu, co ji říkáme. Dřívější vlády bohužel zaměstnanci nezajímali. Jejich chování bylo agresivní vůči odborům. V podstatě tyto vlády napomáhaly odbory likvidovat.

Zastupujete hlavně lidi v automobilovém průmyslu, kde jsou platy přece jen o něco vyšší. Ale je to asi i tím, že textilek nám už tady moc nezbylo... Jakou hrozbou je pro tyto lidi či případně jejich dnes nastupující nové kolegy automatizace, kdy spoustu pracovních funkcí budou možná už v nedaleké budoucnosti  vykonávat stroje místo lidí... Co pak s těmi lidmi bude? Pošleme je na pastvu?

Ano, začíná doba nástupu automatizace. Mám ale obavu, že Česká republika bude poslední, kam přijde automatizace. Zahraničnímu kapitálu velice vyhovuje levná a podtrhuji velice kvalitní práce českého zaměstnance. Když se na automatizaci zeptám jednatelů firem, koukají na mě, že si připadám, že jsem přijel z jiné planety. Velká většina se o to zatím moc nezajímá. Řeší dnešní problémy, a to je hlavně nedostatek pracovníků. Tady je potřeba připomenout již zmíněně učňovské školství, které je nutné opět nastavit ve spolupráci státu a zaměstnavatelů. V budoucnu budeme potřebovat kvalifikované mladé lidi v technické oblasti. Ty již chybějí ve velkém i dnes.

Naším největším obchodním partnerem jsou země kolem nás, tedy členové Evropské unie. Považujete za správnou a potřebnou obchodní diplomacii prezidenta Zemana, který hledá nové obchodní příležitosti i na Východě, zejména v Číně? A je v tom úspěšný, nebo jsou to jenom prázdné proklamace?

Je podle mne třeba hledat nové obchodní partnery, kteří k nám ale přivezou i práci s přidanou hodnotou, ne tedy jen montovny. Čínských firem zatím moc v Česku nemáme. Takže zatím to spíše vypadá na proklamace.