Bylo to neuvěřitelné. Jela jsem z Vinohrad, kde byla u nás doma redakce studentského časopisu Situace, tramvají. Dceru jsem dala hlídat tetě a dost jsem se nastrojila. Tramvaj se ale zastavila před Karlovým náměstím a se zavřenými dveřmi stála a stála. Bála jsem se, že to udělali estébáci. Pak jsem tam viděla ty davy a fakt jsem myslela, že jdou na fotbal. Kluci na mě 'kde jsi'? Upřímně jsem jim říkala, že se tady ti lidé spletli. Kluci byli nervózní a já ještě víc. Nicméně jsem stoupla na krabice od banánů a začala mluvit. Já na ně, přátelé, studenti, jde o dialog. Oni to začali skandovat. Tam jsem si říkala, že komunismus končí.

Už jste byla máma, neměla jste strach?

Paradoxy dějin. Moje Emička, je jí třiadvacet, bude teď hrát ve filmu Agnieszky Holland o Janu Palachovi. Bála jsem se tenkrát moc. Nevěřím lidem, co říkají, že se za války nebo za komunismu nebáli. A to jsem si těch výslechů prodělala jen pár, sledovali mě vlažně a jsou na mě všehovšudy tři spisy. V únoru 1988 jsem porodila Emmu a začala jsem se bát ještě víc. Byla jsem s ní sama, táta byl emigrant v Paříži. Mezi studentskými vůdci jsem byla jediná ženská a jediný rodič. Měla jsem ale skvělou tetu Marcelu. S ní jsem se domluvila, že bude s Emmou stále připravena odjet na venkov. Sedmnáctého listopadu se sbalily a odjely na pět týdnů někam k Mladé Boleslavi.

Jak k vám přistupoval mužský kolektiv?

Je mi trochu líto, že jsme spolu měli dříve mnohem lepší vztahy. Chovali se ke mně tehdy přirozeně, jako ke klukovi. Stala jsem se tiskovou mluvčí, protože umím pět jazyků. Na novináře jsem si vždycky čas udělala, byla vidět a to později možná dělalo zlou krev. Také se začalo projevovat to, co posléze i v Občanském fóru. Rozdělovaly se posty a ženy prostě mizely. Po sametu se nechytaly a byly vytlačeny na okraj vlivu. Přišli technokrati a manažeři. Přitom ženy byly předtím v Chartě 77 i ve studentském hnutí rovnými partnery s muži. Ze tří osob vždy jedna žena byla mluvčí Charty 77. Marta Kubišová, Marie Rút Křížková, Eva Kantůrková. Třeba Zdenu Tominovou kvůli tomu estébáci málem umlátili.