Pamětník disentu Jaroslav Bašta přirovnává Junckera k Brežněvovi. A jestli přijmeme kvóty, bude to zločin

27.12.2017 17:03 | Zprávy

ROZHOVOR „U nás se establishment budovaný přes čtvrt století v průběhu voleb do Poslanecké sněmovny v podstatě zhroutil, do politiky vstoupily nové subjekty. Následujeme v tomto Polsko a Maďarsko,“ uvádí v rozhovoru pro PL.cz bývalý ministr a velvyslanec Jaroslav Bašta (ČSSD). Prosazení kvót se stalo podle něj prestižní záležitostí pro současné vedení EU. „Junckerova doktrína sdílené suverenity členských zemí EU je zrcadlovým obrazem Brežněvovy doktríny omezené suverenity socialistických zemí. Dopad bude stejný, Evropská unie se rozpadne stejně, jako se rozpadl Sovětský svaz,“ domnívá se.

Pamětník disentu Jaroslav Bašta přirovnává Junckera k Brežněvovi. A jestli přijmeme kvóty, bude to zločin
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Pomalu končí rok 2017. Jak ho z politického pohledu hodnotíte?

Právě končící rok původně vyvolával velká očekávání kvůli důležitým volbám v Nizozemí, Francii, Německu, Rakousku a České republice. Ve většině zemí došlo k mírné korekci dosavadního politického spektra, jen v Rakousku je změna viditelnější, a to nejen kvůli nejmladšímu evropskému premiérovi. U nás se establishment budovaný přes čtvrt století v průběhu voleb do Poslanecké sněmovny v podstatě zhroutil, do politiky vstoupily nové subjekty. Následujeme v tomto Polsko a Maďarsko. Rok 2017 představuje bod zlomu a jeho hrdiny jsou nespokojení voliči.

Ve svém nedávném textu se ptáte, zda přichází doba mrchožroutů. Na co narážíte?

Na rozporuplnou, až schizofrenní politiku Západu. Na jedné straně nás představitelé Evropské unie a NATO přesvědčují, že bychom měli zbrojit a připravovat se na válku s Ruskou federací (někteří propagandisté tvrdí, že hybridní konflikt již probíhá), na druhé straně důsledky chaotické nedomyšlené migrace oslabují, až rozvracejí mnohé členské státy zevnitř. Nebude to dlouho trvat a mnohé čtvrtě západoevropských velkoměst se svou civilizační úrovní začnou více podobat svým protějškům na Blízkém východě a Africe. Cizí mezietnické nepřátelství se spolu s migranty stěhuje do Evropy.

Největší bezpečnostní riziko pak představuje možnost, že se i na území Evropské unie rozhoří náboženská válka uvnitř islámu trvající více než třicet let. Vzpomínka na sto let staré události v Rusku, situace na Ukrajině a v Katalánsku vypovídá o tom, že konflikt už nelze vyloučit v žádné zemi. V jeho průběhu a těsně po ukončení se dá lacino nakupovat, což mnohé byznysmeny a politiky inspiruje. Má-li dotyčný obchodník charakter mrchožrouta, jeho čas přijde. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…