V médiích se v posledních dnech vede debata na téma povinného poměru českých potravin v obchodech. Nejde ani o procentuální vyjádření, ale o názor, zda má být českým zemědělcům pomáháno právě tímto způsobem?

Nejde o pomoc českým zemědělcům, ale obyvatelům České republiky. Pokud nebudeme mít vlastní zemědělství, znamená to, že nadnárodní skupiny mohou libovolně zdražovat základní potraviny nebo nám je dokonce odepřít úplně. A myslíte, že manažery v centrále ve Frankfurtu, Londýně nebo Los Angeles bude zajímat, jak jsou na tom obyvatelé nějakého malého středoevropského státu? Pokud jim to pomůže k vyšší ziskovosti, klidně nás nechají hladovět. 

Je tedy nutné, aby byla pro naši soběstačnost obnovena dostatečná vlastní výroba potravin?

Je to naprosto nutné. Ze zahraničí sem musí směřovat jenom tolik potravin, aby to neomezilo naše vlastní zemědělství. Povinný podíl českých potravin je nutným opatřením, ale sám o sobě nestačí. Bude zapotřebí také zastropovat marže a aktivně podporovat naše zemědělce i naše obchody s potravinami.

Proč jsou přesto často slyšet vášnivé hlasy, které s naší potravinovou soběstačností nesouhlasí?

Tržní fanatici budou možná argumentovat tím, že na ochraně českého trhu s potravinami vydělá především skupina Agrofert. Skutečně bych rád viděl také další kroky, především progresivní zdanění a regulace ve prospěch malých rodinných farem. Ale rozhodně to lze považovat za dobrý a nutný základ.