Pane doktore, začněme u samotného politického sporu. Kolem Andreje Babiše je znovu hodně emocí. Nemáte pocit, že se dnes víc než programy řeší otázka, kdo je a není „přijatelný“, a že obsah politiky jde trochu stranou?

Při pohledu na ten spor, který jmenováním premiéra určitě neskončí, je dobré odhlédnout od mediálních frází a dívat se na strukturu skutečné moci. Ta totiž rozhoduje.

Andrej Babiš se snaží využít volební vítězství k tomu, aby převzal kontrolu nad vládními úřady a ty pak využil k útoku na další bašty dosavadní vládnoucí moci. Zcela jistě veřejnoprávní média, vedení elektrárenské společnosti ČEZ a velké politické neziskovky. Pochybuji, že bude mít dost odvahy, aby zaútočil i proti zahraničním bankám, jak to udělal Viktor Orbán.

Jeho protihráč Petr Kolář se mu v tom snaží zabránit. Používá k tomu manekýna, který se jmenuje Petr Pavel, ale který není pro tu situaci příliš podstatný.

Oba využívají veškeré prostředky, jaké mají k dispozici. To je všechno, co o tom potřebujeme vědět. Nejde ani o programy, ani o ústavu, ani o přijatelnost, ani o nic z toho, co zaznívá v médiích. Je to docela obyčejný boj o moc a žádný boj o moc se nevede podle pravidel. Jediné pravidlo zní: jednej tak, abys vyhrál.