Když jste před časem oznámil, že budete kandidovat za TOP 09, zvedla se obrovská vlna zájmu a také nevole vůči Vám. Pominulo to už?

Musím říci, že jsem měl větší obavu z toho, jak budou na tento můj krok reagovat občané. A mile mě překvapilo, že těch reakcí z jejich strany bylo a občas je velmi málo. Když jsem byl vyhozen poprvé z vlády Petra Nečase, dostával jsem desítky dopisů a e-mailů od lidí, kteří mě podporovali a ptali se, proč jsem z ODS neodešel. I v Plzni se mě voliči ptali, proč kandiduju za ODS, když se ke mně takto zachovali. Jenže já si myslel, že když člověk dostane takzvaně i jednou za uši, že nemá hned kapitulovat, rezignovat a odcházet. Že má vydržet. Ale když pak dostanete za uši opakovaně, několikrát, tak se musíte zamyslet nad tím, jestli chcete dostávat dál, nebo máte nějakou důstojnost a odejdete. Já se tedy nakonec rozhodl také odejít. I když jsem předchozí myšlenky na to, nebudu zapírat, že přicházely, zamítl s tím, že jsem cítil jistou zodpovědnost k řadovým členům ODS, a ta do té doby vítězila. Jsou to dva světy – velmi negativní reakce funkcionářů ODS v médiích, včetně třeba Mirka Topolánka nebo Petra Nečase, s někdy lživými argumenty, a pak v zásadě pozitivní reakce od občanů. Ti za mnou přicházejí a říkají, že je dobře, že jsem se k odchodu z ODS odhodlal a vsadil na jinou stranu – a že se diví, že jsem to udělal až tak pozdě.

Samozřejmě ale je logické, že budou vždy nějací lidé, kteří tento můj krok budou vnímat nesprávně a špatně. Je jich ale mnohem méně, než jsem čekal.