Když jste před časem oznámil, že budete kandidovat za TOP 09, zvedla se obrovská vlna zájmu a také nevole vůči Vám. Pominulo to už?

Musím říci, že jsem měl větší obavu z toho, jak budou na tento můj krok reagovat občané. A mile mě překvapilo, že těch reakcí z jejich strany bylo a občas je velmi málo. Když jsem byl vyhozen poprvé z vlády Petra Nečase, dostával jsem desítky dopisů a e-mailů od lidí, kteří mě podporovali a ptali se, proč jsem z ODS neodešel. I v Plzni se mě voliči ptali, proč kandiduju za ODS, když se ke mně takto zachovali. Jenže já si myslel, že když člověk dostane takzvaně i jednou za uši, že nemá hned kapitulovat, rezignovat a odcházet. Že má vydržet. Ale když pak dostanete za uši opakovaně, několikrát, tak se musíte zamyslet nad tím, jestli chcete dostávat dál, nebo máte nějakou důstojnost a odejdete. Já se tedy nakonec rozhodl také odejít. I když jsem předchozí myšlenky na to, nebudu zapírat, že přicházely, zamítl s tím, že jsem cítil jistou zodpovědnost k řadovým členům ODS, a ta do té doby vítězila. Jsou to dva světy – velmi negativní reakce funkcionářů ODS v médiích, včetně třeba Mirka Topolánka nebo Petra Nečase, s někdy lživými argumenty, a pak v zásadě pozitivní reakce od občanů. Ti za mnou přicházejí a říkají, že je dobře, že jsem se k odchodu z ODS odhodlal a vsadil na jinou stranu – a že se diví, že jsem to udělal až tak pozdě.

Samozřejmě ale je logické, že budou vždy nějací lidé, kteří tento můj krok budou vnímat nesprávně a špatně. Je jich ale mnohem méně, než jsem čekal.

Občanští demokraté padají podle průzkumů stále níže, zaznamenávají i značný odliv členů. Jak to vnímáte nyní, již s odstupem?

Samozřejmě to sleduji, ale nechci ODS veřejně kritizovat, ani se k tomu vyjadřovat. I když mě někteří její představitelé napadali v minulosti i značně expresivními a nepravdivými výrazy, tak mé reakce byly vždy zdrženlivé. Mrzí mě to, ale na druhou stranu, mám-li i v tomto hovořit jen čistě za sebe, i to mi usnadnilo potom mé vlastní rozhodování o odchodu z ODS. Každopádně nepřeju ODS nic špatného, pokud se zreformuje, nabídne další možnost lidem volícím pravici. Rozhodně jí nepřeju, aby se třeba rozpadla. Já osobně ale dostal dostatek signálů pro to, abych se s ní rozloučil – jedním z posledních byl ten, kdy na sjezdu ODS majorita našich členů házela raději bílé hlasovací lístky, jen abych nebyl zvolen. To jsem pak jasně začal vnímat, že asi něco dělám špatně a nemá smysl v tom setrvávat a být v partě lidí, kteří vám nedůvěřují a vaši práci neberou vážně.