Pod tíhou rostoucí inflace si mnoho občanů stěžuje, že tato vláda myslí více na Ukrajinu, tamní uprchlíky a dění v Bruselu, než na ně. Jak se k tomu stavíte?

Každá vláda, je-li skutečně práva svého poslání, by měla myslet především na domácí potřeby a nezbytnosti, protože bez toho ztrácí své opodstatnění. O ukrajinské uprchlíky se starat jistě můžeme, ale jen tehdy, pokud na takovou péči opravdu máme. A to si nyní nemyslím. Přinejmenším v rozsahu, v jakém se to podle všeho děje, rozhodně nikoli.

Pradědečka vám komunisté upálili v Charkově. Dnes se tam opět lidé zabíjejí. Jak vnímáte ruskou invazi na Ukrajinu?

To, že mého pradědečka Prašenka upálili bolševici zaživa v jakési pekárně, mně vyprávěla moje babička Jekatěrina, která pocházela ze slušné charkovské rodiny a děsila se rudých až do své smrti. Kromě toho mi padli skoro přesně tamtéž také dva strýčkové za druhé světové války, to byli ale Němci, tak suďte. Pro tohle všechno plus rok 1968 a všech dvacet let poté je ale pro mě osobně otázka Východu vyřešená. S docela vším od nejzazších slovenských hranic dál bychom měli mít společného jen to, co je bezpodmínečně nutné. Jestli vůbec něco. Protože, ač se tak rádo tvrdí něco úplně jiného, s tam žijícími národy nemáme společné dějiny, hodnotovou stupnici, způsob myšlení, ani kulturu.

Je v pořádku, že se o ruském prezidentovi píše jako o Vladolfu Putlerovi a je přirovnáván k „führerovi“?

O Vladimiru Putinovi se toho napsalo hodně a jistě ještě víc napíše. Žádného Hitlera v něm však nevidím, jen pouhý pokus o orientálního despotu, jenž přišel v pravou chvíli pro svůj národ, který si nic jiného nezaslouží, ani to z vlastní podstaty nepotřebuje.

Co by tento konflikt mohlo ukončit?

Současný konflikt by měl být ukončen zásadním návratem k realitě. Kraje kolem Černého moře obsadili a kultivovali Rusové po jejich vítězství nad Turky, jistě včetně Krymu, stejně jako jsou jasně doma na dnešním východě Ukrajiny. Ukrajinské snahy po ovládnutí čistě ruských regionů mně tedy bohužel až nápadně připomínají českou reakci na dávné sudetoněmecké požadavky. Tak si vyberte!

S touto válkou byly vypnuty některé takzvaně dezinformační weby. Nyní jsou už všechny zpátky a někteří jejich provozovatelé chystají žaloby. Bylo to vůbec nutné?

Žádnými dezinformačními weby se nezabývám, a pokud je kdosi vypnul a zase spustil, mně opravdu hlava nebere, když už jsme nuceni žít ve státě, kde má právo na vlastní názor doslova každý. Jenom mi přijde přinejmenším podivné, že vysloveně rudé komentáře jisté evidentně pošahané dámy neodstranil z nabídky mého PC nikdy nikdo.    

Napsal jste Nápravník zažitých nepravd o Václavu Klausovi, čímž jste se vlastně stal svým způsobem jeho obhájcem. Vzal byste i obhajobu Petra Fialy?

Nepovažuji se za obhájce pana prezidenta Klause a nic takového se z Nápravníku, který jsme dávali spolu dohromady, nedočtete. Jenom jsem se během té práce naučil důvodně si jej vážit, respektovat jeho názory i brát vážně jeho predikce. Protože ty se, pokud vím, až dosud vyplnily do jedné. Přičemž se obávám, že tohle bude za daného stavu věcí ještě pokračovat. Pokud však jde o současného předsedu vlády, na kterého se také ptáte, s tím bych se o žádnou společnou knížku nepokusil.

Jeho koaliční vláda dostala povážlivou trhlinu kauzou Dozimetr, která se týká Starostů a nezávislých (STAN). Toto hnutí lidé mocně volili, protože ho brali jako nezkorumpované a progresivní, a nyní tohle. To už opravdu nelze nikomu věřit?

Tady vám, pane redaktore, odpovím, ač se to nemá, otázkou, anebo dokonce hned dvěma: Vy pamatujete českou vládu, jejíž byť jen jediný člen by podobně neškobrtl? A co vlastně čekáte od reprezentantů národa, jehož skutečné elity odsud postupně odešly čtyřikrát? Jinak řečeno, myslíte, že ti, co v české kotlině zbyli po bělohorských emigrantech, po těch z 18. a 19. století a po letech 1948 a 1968, se budou chovat jako morální vzory z nedělní školy?

Začali jsme předsedat Radě EU. Berete tuto roli jako reprezentativní, nebo v ní lze opravdu něco reálně změnit?

Rovněž nynější české předsednictví Radě EU nahlížím značně skepticky. Ne že by se u nás takoví cenní jedinci nenašli vůbec, ptám se ale, jestli máme pro věrohodnou práci v evropském rozměru a pro reálné změny, o kterých hovoříte, skutečný dostatek kvalitního personálu, anebo dokonce platných osobností.

Vypadá to, že u nás tolik kritizovaná Zelená dohoda pro Evropu je naopak mladými lidmi velmi podporovaná. Lze tyto preference nazvat jako souboj mládí se stářím?

To je poměrně dost veselý dotaz. Vybavuje se vám Goetheho příměr o mladých revolucionářích a starých notáblech? Jakmile tihle mladí dosáhnou toho, že začnou mít o co přijít, nejenže zestárnou, ale hlavně přijdou k rozumu.

Zanedlouho začne soud v kauze Čapí hnízdo. Co od něj očekáváte?

Nic, co by mohlo překvapit. Příslušné materiály neznám, neznám tu kauzu jako takovou, ani její případné skutečné pozadí a konečně ani pana Babiše osobně zdaleka nikoli. Jenom si tak říkám, že pokud někdo vybuduje to, co se objektivně podařilo jemu, jen tak to určitě nebude.