Po roční pauze se moderátor Jakub Železný vrátil na obrazovky České televize, tentokrát však ne ve zpravodajství, ale v diskusním publicistickém pořadu Historie.cs, který se věnuje českým a československým dějinám. V rozhovoru pro Interview X mluvil o svém přechodu do publicistiky, o vztahu k České televizi i o kontroverzních historických tématech. 

„Úplně jednoduchý,“ odpověděl Železný na otázku, jak vnímal přechod ze zpravodajství do historického pořadu. „Já jsem vlastně nikdy z České televize neodešel. A kromě toho, že jsem na obrazovce, tak dělám ještě spoustu dalších věcí, které jsou možná někdy neviditelné, ale pro mě třeba i důležitější.“ Ocenil tým pořadu Historie.cs a přiznal, že moderování tohoto pořadu bylo jeho dlouhodobým přáním. „Já jsem opravdu moc rád, protože je to typ pořadu, který jsem vždycky chtěl dělat.“

Na dotaz, zda měl na výběr mezi dalšími pořady, reagoval s tím, že jako zaměstnanec veřejnoprávní instituce nemá možnost vybírat si projekty podle vlastního přání. „Já jsem dostal tuhle nabídku už před časem. Říkal jsem, že je to přesně ten směr, kterým bych se chtěl ubírat.“ Zároveň naznačil, že se ve zpravodajství chystají další projekty, které však zatím nemohl blíže specifikovat.

Železný odmítl spekulace o tom, zda jeho návrat zvýšil sledovanost pořadu. „Já si nemyslím, že by díky mně se měla zvýšit sledovanost.“ Místo toho zdůraznil pozitivní reakce od diváků, kteří se o historii aktivně zajímají. Jako příklad uvedl díl o dějinách fotografie, kde jeho příprava zaujala i odborníka. „Pan profesor Birgus, který je podle mě číslo jedna ve znalostech fotografie u nás, mi říkal: ‚Vy jste to měl hezky připravený.‘ Tak to jsem byl fakt pyšnej.“

Ačkoli v Historie.cs chybí adrenalin živého zpravodajství, Železný přiznal, že mu tento formát vyhovuje. „Nenapadlo mě o tom takhle přemýšlet,“ řekl. „Vlastně, když se podívám na to, jakým způsobem já se můžu dostat pod slupku těch historických událostí, tak tam by ten adrenalin ani nepatřil.“ Přesto nevyloučil, že by se k dynamičtějším žánrům mohl v budoucnu vrátit.

V rozhovoru padla i otázka na možné nabídky z komerčních médií. Železný potvrdil, že některé dostal, ale všechny odmítl. „Protože jsem zaměstnanec České televize, protože nemám důvod odcházet z České televize. Nikdo mě nevyhazuje z České televize a já chci dál pracovat v České televizi.“

Připomněl také svá dřívější slova o tom, že by ČT měla být „vnitřně bezpečnějším zaměstnavatelem“. „To stále platí,“ uvedl. „Hlavně to platí ve vztahu třeba k mladším kolegům nebo k méně zkušeným kolegům, kterým bych přál, aby se nemuseli potýkat se situacemi, které je třeba dostanou do situace, kdy si nejsou úplně jisti svým komfortem v té televizi.“

V závěru rozhovoru se řešila i kontroverzní témata, včetně otázky, zda by bratři Mašínové měli dostat státní vyznamenání. „Ale ano, já jsem zastáncem vyznamenání bratří Mašínů. Jsem o tom plně přesvědčen a vždycky používám argument, který je z písně slavného amerického muzikanta Billieho Joela, který má jednu píseň, která se jmenuje ,We Didn't Start the Fire'. Oni reagovali, oni bojovali“,“ řekl Železný.

Zároveň kritizoval některé pozdější názory Josefa Mašína. „Jakkoliv názory pana Mašína mě moc mrzí a trápí mě ty, které má v posledních letech. Celkově mě trápí i jeho postoj k české politické porevoluční scéně, mrzí mě, nesouzním s nimi, ale to vůbec nevadí,“ řekl. Připomněl však, že před dvěma lety moderoval otevření Mašínova statku, kde zazněla slova uznání od Mašínovy sestry. „Řekla mi: ‚Vy se mi nemusíte představovat. Já jsem moc šťastná, že to budete moderovat právě vy.‘ To pro mě znamená strašně moc.“

Josef Mašín byl před americkými prezidentskými volbami velkým zastáncem Donalda Trumpa. ParlamentníListy.cz s Mašínem přinesly několik exkluzivních rozhovorů.

Jako zkušený novinář a mentor mladých kolegů Železný zavzpomínal i na to, co by v české žurnalistice uvítal. „Nevím, jestli bych něco dokázal změnit, ale přál bych si, aby česká žurnalistika byla zvídavější,“ řekl. Nejde mu přitom o investigativní práci, ale o schopnost klást neotřelé otázky. „Že se podívám na nějakou věc a rovnou tam vidím něco, co tam nevidí někdo jiný, a tak zkouším a zkouším se ptát z druhé strany.“

Tento přístup se snaží předávat začínajícím novinářům. „Nedávno jsem slyšel od jedné své blízké osoby o kolegyni, které dělám mentora: ‚Teď se zeptala úplně, jako kdyby ses ptal ty.‘ A to je špatně, ne? Byla to dobrá otázka. Já nechci, aby byla jako já, ale chci, aby o tom přemýšlela. A měl jsem z toho radost, to přiznávám.“

Psali jsme:

Strach v Evropě. Profesor Sachs tuší kolaps Ukrajiny

Profesor Drulák o útoku na Sumy: Rusové cílili na vojáky

Matka studenta zavražděného Kozákem zničila Wollnerův článek o Lence Šimůnkové

Video s Bobošíkovou se objevilo, kde nemělo a vzbudilo rozruch