Máme deset let od obrovské migrační krize v Evropě. Změnilo se v tomto ohledu něco k lepšímu?
Určitě. Přinejmenším je vidět, že se veřejnost a politici mnohému přiučili. Už nestačí, aby nějaký státník prohlásil „my to zvládneme“ a myslel přitom na to, že Německu chybějí pracovní síly, a vzpomínal na „německý zázrak“, který v padesátých letech pomáhali odstartovat gastarbeiteři. Už i mnozí státníci vědí, že je to složitější problém, mnohem složitější.
Ministr vnitra Vít Rakušan podepsal se souhlasem premiéra Fialy migrační pakt. Proč se z toho nyní před volbami vyviňují?
Vždyť říkám – všichni se poučili. To neznamená, že mají nový názor na dovoz pracovních sil. Fakt, že německá vládní CDU, jak patrno z řady prohlášení kancléře Friedricha Merze, přitvrdila a začíná mluvit o výraznější kontrole migrace, není dán tím, že se zříká myšlenkového odkazu Angely Merkelové. Prostě ve vedení CDU pochopili, že se přístup bývalé německé kancléřky dnes ukazuje jako volebně neprodejný. V Německu se do čela výzkumu volebních preferencí dostala antiimigrační Alternativa pro Německo, ve Velké Británii obdobně zaměřená Reformní strana brexitového hrdiny Nigela Farage, o situaci v Rakousku či Francii netřeba mluvit. Poučili se i mnozí z včerejších zastánců volné migrace v Česku.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský