Co říkáte opakujícím se protestům proti jmenování Marie Benešové do čela ministerstva spravedlnosti,  když už byla v minulosti ministryní spravedlnosti i nejvyšší státní zástupkyní, takže jí jistě nelze upírat nedostatek odbornosti? Nejsou důvodem i její výroky o plánovaných změnách v justici, které vyvolávají spekulace, že mají být ve prospěch trestně stíhaného premiéra?

Já to dost dobře nechápu, protože argumenty, které demonstrující uvádějí, jsou málo vysvětlitelné, protože kromě důvodů, které jste uváděla, platí také to, že čtyřstupňová soudní soustava nepochybně zpomaluje celé soudní řízení. Mnoho pravicových vlád se snažilo ji reformovat, aby odstranily soudní průtahy, a nyní je za ten pokus paní Benešové kritizovaná, i když to chtěla realizovat ve stejné formě jako její předchůdci. Další otázka se týká státního zastupitelství, tam je nepochybně problém v samotné Ústavě. Od počátku 90. let jsem se snažil, aby státní zastupitelství nebylo podřízeno moci výkonné, jak tomu je, ale aby bylo samostatnou institucí v rámci justice. To jsme tehdy v ještě federální komisi navrhovali, ale tehdejší představitelé ODA, zejména Vojtěch Cepl a další, se proti tomu stavěli a nakonec prosadili, aby se státní zastupitelství stalo součástí moci výkonné. Takže demonstrace by měly spíš směřovat k těm, kteří tohle v minulosti způsobili. Dnes se k tomu neznají nebo od té doby se ty strany rozpadly, takže ti lidé figurují zase v jiných stranách. Když byla paní Benešová členkou sociální demokracie, prováděla čistky proti zkorumpovaným politikům, takže pokud kritika má směřovat proti ní, může to navozovat názor, že je strach, aby proti korupci nevystupovala tak, jako vystupovala v minulosti.

Není hlavní důvod v tom, že jsme v bezprecedentní situaci, že máme trestně stíhaného premiéra? Důvodem kritiky jejího jmenování je i to zvláštní načasování, kdy k výměně v čele justice došlo vzápětí po tom, co policejní vyšetřovatel ukončil vyšetřování kauzy Čapí hnízdo a spis předal státnímu zástupci.

Ale ministr spravedlnosti přece nemůže zasahovat do kompetence justičních orgánů. To je orgán správy, nikoli trestního řízení. Stále se opakuje teze, že je to bezprecedentní situace, když je stíhán premiér, ale když se podíváme do světa, máme precedent v Izraeli, v Itálii, v řadě jiných států. A pokud jde o nás, pro mne je výstražný moment, jak se protahuje trestní řízení s paní Parkanovou a dalšími politiky. Tímto tempem mohou být lidé na desetiletí zbaveni možnosti politicky působit, protože justice je neefektivní i díky tomu čtyřstupňovému řízení, takže to je výrazný zásah do právního státu. Buď respektujeme princip neviny, dokud nebude pravomocně rozhodnuto, nebo ho nerespektujeme a zároveň trpíme to, že trestní řízení trvá tak dlouho a jen už to obvinění zbavuje řadu lidí možnosti, aby se mohli účastnit politického života. Podívejme se, zda nemáme hejtmany, kteří jsou podobným způsobem obviňováni, a není to považováno za něco, nad čím by bylo potřeba se podivovat a vytvářet politické kampaně.

Ale není to v ostatních případech trestního stíhání, ať už bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, hejtmana Martiny Půty, na kterého zřejmě narážíte, ale třeba i Davida Ratha, trochu něco jiného? Protože oni na rozdíl od trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše nejsou ve střetu zájmů, nemohou ovlivňovat složení policejních orgánů nebo funkcionářů soudů a státních zastupitelství. Není v tom ten zásadní rozdíl?

Zatím nedošlo k ovlivnění vyšetřování. Spíš reaguji na to, že případ Andreje Babiše není bezprecedentní, že ke stíhání premiérů nebo prezidentů došlo v mnoha zemích. Vzpomeňte si, z čeho všeho byl už obviněn americký prezident Trump.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová prohlásila, že o zásadních změnách v justici by neměla rozhodovat vláda vedená Andrejem Babišem. Nebylo by lepší se změnami počkat na vládu, kterou nepovede trestně stíhaná osoba? 

Znovu opakuji, že se tady o to politici pokoušeli dvacet let. Paní doktorky Bradáčové si velmi vážím, ale vždycky je nějaký důvod říci, aby se to nedělalo zrovna teď. Je třeba změny dělat tehdy, když to příslušná většina v Parlamentu umožní, pokud jsme přesvědčeni, že něco vadí tomu trestnímu řízení, že zvyšuje průtahy v trestním řízení. Mají-li být rozsudky přesvědčivé, musí být dosaženy v času relativně rychlém. Jinak nám bude nedůvěra k justici narůstat. Máme třeba řadu politiků, kteří se vyhnuli trestnímu stíhání odchodem do zahraničí.

Jako bývalý sociálně demokratický poslanec Wolf…

Ano. Třeba. Nebo bývalý senátor za ODS Novák, který byl propuštěn z vězení na základě žádosti motorkářů. 

Říkal jste, že jste při vzniku Ústavy po listopadu 89 prosazoval, aby státní zastupitelství bylo nezávislé na exekutivě, ale dopadlo to tak, že pod ni spadá. Není tedy ohrožena jeho nezávislost? Nemůže ministerstvo spravedlnosti, potažmo vláda ovlivňovat jednání státních zástupců, jak se obávají protestující proti jmenování Marie Benešové. 

Myslím, že prakticky ne. Ale ten ústavní koncept je založen chybně, proto myslím, že na jedné straně je třeba jednak analyzovat, jestli k něčemu takovému dochází, a to nevidím, ovšem neznám do té míry situaci v justici, a za druhé vytvořit ústavní záruky, aby ani formálně k tomu docházet nemohlo. Ale víme, že i když v některých evropských státech je prokurátor postaven jinak, přesto dochází k jeho výměně. Záleží na politické situaci. Tyto dvě roviny bychom měli odlišovat, ale já bych se díky své profesi spíš zabýval postavením a mechanismy než analýzou politických vztahů, protože do nich tolik nevidím, abych mohl něco tvrdit. Ale ani ze sdělovacích prostředků nevyplynulo, že by k něčemu takovému docházelo. A mluvit o tom, že je nebezpečí nebo že to může být, aniž by to bylo něčím podloženo, je podle mne spíš věcí politického boje různých sil, zejména snahy parlamentní menšiny útočit na parlamentní většinu, než něčeho, co by tady reálně bylo. Co se změnilo od té doby, kdy se trestní řízení dostalo do další etapy, kromě právního stavu, co by mělo vyvolávat nějaké demonstrace?

Sama Marie Benešová prohlásila a vytvořila k tomu i nějakou právní analýzu, kterou nechce ukázat veřejnosti, ale předala ji jako poradkyně prezidenta Miloše Zemana prezidentovi, že je možné u nás zahájit trestní řízení na objednávku. Je to podle vás možné?

To jsou zase politické záležitosti. Říkal jsem, že neznám natolik situaci v justici, abych to mohl posuzovat. Ale pokud si vzpomínám, tak minulý ministr vnitra provedl velkou reorganizaci policie, která byla motivována, pokud se nemýlím, právě tímto. 

Takže si také myslíte, že to je možné?

To nemohu říci. Já říkám, že o tom nic nevím. Ale tehdy, když vcelku mediálně úspěšný policejní útvar vedený panem Šlachtou byl rozmetán, zdůvodňovalo se to tím, aby nedocházelo k ovlivňování. Pokud by se dnes tvrdilo, že to tak je, museli bychom vycházet z toho, zda něco nebylo pokaženo v minulosti.

Takže nesdílíte obavy soudců a státních zástupců, že by jmenováním paní Benešové a jejími zvažovanými kroky mohla být ohrožena nezávislost justice?

Pokud bych měl vycházet z toho, jaký kus práce za paní Benešovou je, tak by tuto obavu nebylo možné ničím zdůvodnit.