Posledních téměř třicet let působí pro některé Západ, jehož jsme se stali součástí, jako putování od krize ke krizi. Terorismus, finanční krize, migrační krize, válka na Ukrajině, do toho se stále zejména v Evropě nedaří nastartovat ekonomický růst. Jak to je, podle vás? Sledujeme „léta klopýtání“, nebo jen nejsme schopni vidět to pozitivní?
Nejpozději v 80. letech minulého století narazil kapitalismus na nasycené trhy. Lidé v rozvinutých zemích již netouží po věcech tak náruživě, aby to stačilo k trvalému stupňování hospodářského růstu. A proto v posledních třech dekádách, od zániku komunismu, roste počet neúspěšných pokusů zajistit přežití kapitalistického výrobního způsobu a jejich selhání. Na prvním místě to byl neúspěšný pokus o totální internacionalizaci výroby a spotřeby, tedy globalizace, která však právě končí. K ní patří postupující koncentrace hospodářské moci v rukou korporací a finančního průmyslu, která vyústila v diktátorské fantazie á la Great Reset.
Trvalá snaha o zlevnění a zrychlení výroby vede k hysterickému robotizování všeho, a to přesto, že kapitalismus nemá problém s nedostatkem, nýbrž s nadbytkem. Kdo však bude kupovat zboží, které bude vyráběno bez lidské práce a tudíž i bez platů pro průměrně schopné lidi? Není proto náhodou, že se ve vyšinutých mozcích těch nejbohatších vynořila myšlenka použít válku na evropském kontinentě jako nástroj ke zničení všeho a k obnově ekonomického růstu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 11 čtenářů)
Je Donald Trump budoucností "Západu"?
autor: Jakub Vosáhlo
Odborář1
