Dle expertů na vzdělávání neučíme děti, co je potřeba. Naše školy jsou prý navíc nedostatečně financované. Jaká je budoucnost našich dětí? Co pro ni musíme udělat?

Jsem rád, že jste položil otázku takhle komplexně. Protože ten problém je širší. Obecně platí, že když je vláda v nějaké oblasti zcela bezradná, přidává peníze daňových poplatníků. Peníze, ještě víc peněz a ještě víc peněz. Pokud vím, ve školství to už překročilo 120 miliard. Za takové peníze už by měly být vidět nějaké výsledky. Ale nejsou. Vláda doufá, že přísunem dalších peněz získá čas, uplatí kritiky a mezitím se to nějak vyřeší samo. Jenže nevyřeší. Je to naopak stále horší.

Pokud chceme problémy českého školství, rozplést, začal bych těmi “experty”. Protože právě oni představují jednu z hlavních příčin současného kolapsu školství.

Jak to?

Připomenu, jak problém vznikal. Na konci 80. let jsme byli přesvědčeni, že komunistické školství je mizerné, a že potřebuje hlubokou reformu. Mluvilo se dokonce o tom, že je na úrovni Gabunu nebo jiné děsivě zaostalé země. Jenže přišel listopad 89, hranice zmizely, znalosti dětí byly srovnány v mezinárodních testech a ukázalo se, že to, co tady zůstalo po komunistech, bylo o třídu lepší než školy na západ od nás. Naše děti uměly lépe svůj jazyk, dokázaly lépe myslet, lépe řešit problémy a taky nesrovnatelně lépe počítat. Drželi jsme krok se Skandinávci, všichni ostatní na tom byli podstatně hůře. Bylo by tedy logické navázat a opatrně vylepšovat – třeba cizí jazyky byly opravdu mizerné.

Jenže tehdy se to věci vložili “experti”, ovládli mediální debatu a dokázali přesvědčit veřejnost, že školy jsou špatné a potřebují hluboké změny. Takže se každých pár let reformuje, po každé reformě je to dražší, a jsou horší výsledky. A co horšího, ti experti, alias multikulturní radikálové ovládli ministerstvo, úřad vlády a další klíčové organizace. Za svorné spolupráce Zelených a ODS.

Výsledkem je školství, které stojí obrovské peníze, dosahuje ubohých výsledků a jedinou předností je sladký život pro stovky expertů, začleňovačů a neziskovkářů. Nicméně přesto mám za to, že úplně klíčovým faktorem selhání jsou rodiče.