Henry Kissinger, bývalý ministr zahraničí USA, se nechal slyšet, že další prodlužování války by mohlo vést k destabilizaci světa a že by se Ukrajina měla vzdát části svého území. Například vrátit se do předválečného stavu – tedy kdy Rusko zabralo Krym. Co na jeho slova říkáte?

Já jsem přesvědčen, že destabilizace světa a světového řádu, budovaného na základě porážky nacismu v roce 1945 a dále aktualizovaného po roce 1989, respektive 1991 po rozpadu komunistického bloku a Sovětského svazu, nastala již prvního dne války. Obsese ruského diktátora Vladimira Putina nejen Ukrajinou, ale celým svobodným západním světem, neschopnost řešit vlastní problémy, a naopak jeho obava z úspěšné politické a ekonomické transformace okolních postsovětských zemí vedla až k šílené zločinné agresi proti svrchované, nezávislé a mírumilovné Ukrajině, kam vládce Kremlu sebevražedně poslal ozbrojené síly Ruské federace.

Jeho slova okamžitě spustila lavinu odpůrců, že se nenachází v roce 1938 a podobně. Kissingerovo vyjádření odmítl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou nicméně uvázlo na mrtvém bodě. Co by to zlomilo?

S ohledem na fakt, jak Ukrajinci úspěšně ubránili Kyjev i Charkov, jak se kreativně brání ruské přesile, že již zničili přes 30 procent ruských obrněnců i živé síly, rozbili ruské elitní útvary včetně Specnaz i výsadkářů, ale také s ohledem na šílená ruská zvěrstva tolerovaná, či dokonce řízená vojenským i politickým vedením Ruské federace, vlastně není o čem se bavit. Pokud by Ukrajina vydala, byť jen část svého území, a tím myslím jak Donbas, tak i Krym, a Západ by s tím souhlasil, tak potvrdíme zhroucení mezinárodního řádu formou nového Mnichova a de facto ruské vítězství potvrzující, že válkou je možné ve 21. století ničit svrchované státy, zabíjet beztrestně jejich obyvatele a měnit hranice. Jedinou alternativou je ponížený ruský odchod z Ukrajiny se všemi důsledky, které to pro Putina a Ruskou federaci bude znamenat.