Jak byste shrnul politické události roku 2021?

Shrnul bych je stručně jako zahájení procesu deoligarchizace společnosti a návratu k normální parlamentní demokratické politice. Babišovo byznysové řízení státu a jeho účelové zneužívání konečně narazilo na své limity. Parlamentní volby nám všem daly naději. Ale půjde ještě o dlouhou cestu, nečekejme, že se vše jako zázrakem promění během několika týdnů či měsíců. Zabere nám to delší dobu.

„A kvůli neustálému opakování stejných chyb pak vláda a její orgány – i přes masivní propagandu – ztrácí důvěru obyvatel, a tudíž schopnost řešit krizi. Ryba prostě smrdí od hlavy. Kvůli neschopnosti vlády a hlavně předsedy vlády Andreje Babiše se bohužel vrací faktor, který zde existoval za komunistů – nedůvěra ve státní moc,“ řekl jste mi v jednom z loňských rozhovorů. Zmínil jste také, že postoj Čechů nelze změnit strachem a že tuto situaci změní až parlamentní volby. Stalo se? Nebo se teprve stane?

Ano, toto nám po sobě mimo jiné zanechala Babišova vláda. Nebude snadné to překonat. Věřím ale tomu, že se nám to podaří. Je naší povinností se o to pokusit.

„A někdy to bohužel dopadá i na složky, které si to nezaslouží, včetně příslušníků integrovaného záchranného systému,“ podotkl jste tehdy. Jsme v poslední době svědky vzrůstající agresivity i směrem ke zdravotníkům. Je tohle důsledek?

Objektivně vzato, důsledky covidu-19 dopadají na všechny včetně státních složek a integrovaného záchranného systému. Rozpolcenost společnosti, která v politické rovině začala již první přímou volbou prezidenta, se v posledních dvou letech prohloubila. Bohužel to mimo jiné kvůli covidu odnášejí také zdravotníci.

A jak napravit, aby spolu Češi zase dokázali mluvit, aniž by se napadali pro odlišný názor?

Cílevědomou, dlouhodobou drobnou prací na všech úrovních. A nepůjde jenom o politiku.

Když už jsem u toho, co nám rok 2021 řekl o svobodě slova a schopnosti respektovat odlišný pohled na věc?

Volební roky obecně nejsou ideální pro respektování jiného pohledu. Bez odlišného pohledu na věci by se ovšem volby nedaly vyhrát. Faktem zůstává, že svoboda slova je u nás podrobována velké zkoušce, a to nikoliv pouze v rámci současného mezinárodního hybridního soupeření, ale i z domácích zdrojů. Na jednu stranu musíme svobodu slova hájit, na stranu druhou se také musíme bránit dezinformačním či účelovým informačním kampaním, jejichž cílem je rozvrátit náš ústavní pořádek, rozložit naše hodnoty, zasáhnout naši kritickou infrastrukturu či ekonomiku. Nemluvě o zpochybňování postavení České republiky v Severoatlantické alianci či Evropské unii.

Byli jsme loni svědky sporů mezi odborníky, mezi očkovanými i neočkovanými, mezi pacienty a zdravotníky i mezi lékaři a vedením České lékařské komory… Jak si tedy vedou Češi ve svobodné výměně názorů a respektu?

Bohužel nijak dobře, jde ovšem v současné době o velmi rozšířený jev. A to i v zahraničí.

Pomyslným politickým vrcholem loňského roku byly parlamentní volby, v nichž prohrál Andrej Babiš s hnutím ANO, i když těsně. Má premiér Petr Fiala na to, aby získal důvěru i voličů, kteří mu nedali svůj hlas?

Jsem přesvědčen, že ano. Má na to celé čtyři roky.

Očekáváte od nové vlády jiný způsob řešení koronavirové krize? Už nyní po silvestrovských omezeních slýcháme, že se vlastně nic nezmění…

Zcela určitě. Nejenom to, čekám jiný způsob řízení státu na základě jiných hodnot. Ale chce to určitý čas.