Ne všichni souhlasí s udělením letošní Nobelovy cenu za mír Evropské unii. Nobelův výbor vyzdvihl zásluhy, které má unie za šíření míru a demokracie v Evropě. Právě to však u některých lidí budí rozpaky. Třeba prezident Václav Klaus zprávu dokonce nejprve považoval za žert nebo za kachnu. Poté, co se informace potvrdila, řekl, že se jedná o tragický omyl a prázdné vyznamenání. Má podle Vás Klaus pravdu?

V udělení Nobelovy ceny samozřejmě nemá pravdu prezident Evropské unie Herman Van Rompuy, že by EU byla největším mírotvorcem v dějinách. Tak to není, byly tam i okamžiky, kdy naopak EU sehrála negativní roli, například při rozpadu Jugoslávie. Ale když se podíváme zase do úplně nových začátků, tak je faktem, že tzv. římské dohody o oceli, uhlí a atomu byly ve skutečnosti iniciovány zkušenostmi generace, která prošla dvěma světovými válkami. Takže na počátku bylo úsilí svázat tyhle velké korporace tak, aby nemohly vyprodukovat válečný konflikt. To je třeba ohodnotit.

Někteří politici ale rozhodnutí komentovali slovy, že EU není fyzická osoba, takže je to špatně. Mezi těmito kritiky byl třeba i český prezidentský kandidát Jan Fischer. Řekl, že by raději viděl jako laureáta i on fyzickou osobu, neboť prý existuje řada lidí pronásledovaných za obhajobu demokracie a lidských práv a pro ně by udělení Nobelovy ceny míru mohlo být velkým povzbuzením. Co na tyto výtky říkáte Vy?

Já úplně neznám statut, kterým se řídí výbor udělující Nobelovy ceny. V některých oblastech mám ale vskutku za to, že výbor rozhoduje - i když to dává nakonec fyzické osobě - z velmi neobjektivní politické pozice. Přesto si myslím, že je čest, když jsou udělovány Nobelovy ceny například za lékařství, za chemii, za fyziku, tam je to na základě skutečných a velkých výkonů. Ale co se týká ceny míru, tam výbor přihlíží ke svému politickému hodnocení určité situace. Jestliže to může udělit kolektivně, určitě tak učinil podle svých stanov. Pokud tomu tak nebylo, tak se určitě bude někomu zpovídat. Jsou to ale jejich pravidla.