Raketový útok ze strany Američanů na letišti v Bagdádu usmrtil velitele elitních jednotek Íránu Kudse generála Kásima Sulejmáního, a při útoku zemřel i zástupce velitele šíitských milic Abú Mahdí Muhandis. Írán vyhrožuje odplatou. Jak celou situaci vidíte vy?
Je nutné, aby situace byla chápána v kontextu, nikoliv vytržená ze souvislostí, protože se jedná o řetěz útoků a odplat, který postupně gradoval. Setkal jsem se s přirovnáním, že generál Sulejmání byl vlastně něco jako šéf Al-Káidy, Talibanu nebo Islámského státu. To není pravda, protože šlo o státního generála legální armády, fungujícího státu, ne nějakého sdružení či spolku teroristů. A samozřejmě v momentě, kdy dojde k cílené vraždě na cizím území, jedná se o jinou ligu.
My v České republice nemáme trest smrti a v hnutí SPD navíc maximálně odmítáme cílené politické vraždy. Jestli se začnou cíleně vraždit důstojníci armád, nastává otázka, koho budou vraždit dalšího. Budou vraždit nepohodlné novináře, budou vraždit nepohodlné politiky? A navíc, mimosoudní vraždy nejsou nic jiného než skutečné vraždy se vším všudy. My tento skutek odsuzujeme jako nebezpečný, velmi protiprávní, došlo k porušení národních práv včetně například suverenity území.
Kdybych se v budoucnu setkal s přirovnáním, že se jedná o něco jako byl sarajevský atentát, tak můžeme mít k tomuto přirovnání určitě opodstatnění, protože skutečně šlo o oficiálního představitele určité státní moci. Navíc, ještě jedna věc, Sulejmání byl důležitý jako druhý nejmocnější muž v Íránu... Musíme chápat, že Írán má za sebou sedm let velmi kruté války s Irákem. V té věkové kategorii kolem šedesáti let má mnoho velice zkušených vysokých důstojníků, kteří prošli těmi sedmi lety války. A zahrávat si s těmi lidmi rozhodně není dobrý nápad.
Dnes jsem četl článek o tom, že na mešitu ve městě Qom vyvěsili červený prapor, což znamená, že byla prolita nevinná krev, kterou je potřeba pomstít. A znamená to také, že se řetězec útoků a odplat začíná roztáčet poměrně šílenou rychlostí. Musím přiznat, že z toho mám velmi špatný pocit, protože přeci jenom, Írán není ani Irák, ani Sýrie, ani Saúdská Arábie... Írán je síla – lokální hegemon s vysoce nastavenou morálkou ozbrojených sil. A navíc, íránská povaha je taková, že v případě, kdy na ně někdo zaútočí zvenčí, tak Íránci zapomenou na svoje vlastní rozbroje, vezmou samopaly a půjdou hájit Írán.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová