Česká republika zažila v krátké době již druhý průjezd konvoje americké armády. Tato akce je vždycky spojena s emocemi, většinou pozitivními, ale i negativními. Co si o tom myslíte, je to něco mimořádného, že naši spojenci projíždějí Českou republikou?

Jsou to naši spojenci a my bychom měli být rádi, že takové spojence máme. Tyto emoce vyvolalo to, že před tím prvním průjezdem konvoje se zdálo, že část společnosti i politiků váhá, jestli je to v pořádku, nebo ne. Byl jsem moc rád, když na to desetitisíce lidí reagovaly tím, jak to cítím já, že byli rádi, že tu američtí vojáci projíždějí a že jsou to naši naprosto zásadní spojenci. A já doufám, že dřív nebo později se to dostane do nějaké normální roviny, že průjezd konvoje našich spojenců je normální záležitost. Ale zároveň bych byl rád, aby si naše země víc uvědomila svoji spoluzodpovědnost za fungování NATO, aby například plnila ty závazky, které členové vůči NATO mají z hlediska výdajů na obranu. Čímž nechci říci, že každá koruna utracená na obranu je dobrý nápad, protože tradice kvality těchto výdajů je u nás poměrně rozporuplná, nicméně není možné, aby ta tíha zajištění obranyschopnosti NATO ležela jen na některých zemích a ostatní se vezly. To není zdaleka jen případ České republiky, to se týká většiny evropských zemí.

Spojené státy také vyzývají členské země, aby plnily své závazky, které se týkají výdajů na obranu v členských zemích NATO.