Příští rok je rokem volebním do Poslanecké sněmovny. Co bychom si od těchto voleb měli přát? Jakou vládu si máme vysnít?
O každých volbách se oprávněně mluví jako o svátku demokracie. Demokracie ale není cílem sama o sobě. Tím je ochrana svobody jednotlivce. To si dobře uvědomovali otcové zakladatelé moderní demokracie ve Spojených státech amerických. Snad takovým splnitelným snem může být přání, aby si to uvědomovali i nově zvolení čeští zákonodárci. Takový moudrý zákonodárce současně nebude po voličích vynucovat svoji představu o světě ani podlézat každé okamžité náladě, ale přesvědčí je o své soudržné vizi naplnění skutečného voličova zájmu. Kéž si takový zákonodárce uvědomí i to, že tam, kde se zájem českého voliče rozchází s představami reprezentace Evropské unie, má upřednostnit právě svého voliče. Už by mělo skončit období, kdy nejvíce kritičtí vůči EU jsou ti politici, kteří jsou zrovna v opozici.
Fialova vláda je dle průzkumů neoblíbená, až nenáviděná. Je pro to reálný důvod?
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Andrej Babiš objíždí republiku a v preferencích mívá kolem 35 procent. Vydrží mu to do voleb a má tak silný apel?
Pokouším se spíše živit praktickou politikou než politologickými prognózami. Andrej Babiš nebyl nositelem žádné uvěřitelné vize ani v době, kdy snil, když náhodou spal. Jeho síla spočívá bohužel ve slabosti jeho soupeřů, takže mu stačí se sveřepostí jemu vlastní systematicky obracet jejich chyby ve svůj prospěch. V zájmu budoucnosti českých zemí by snad bylo, aby voliči svoje preference ještě upravili, ale to se dá jedině tak, že sami přijdeme s uvěřitelněji lepší nabídkou, než je ta, se kterou přichází on se svým marketingovým týmem.
Přitvrdí ještě SPD a Tomio Okamura, když k sobě přibral ještě Trikoloru a Rajchla?
Osobně si myslím, že SPD to při poslední volební kampani ve snaze ještě více se vymezit od svých konkurentů v této části voličského spektra, svým vizuálním stylem „přepálila“. Mohla naopak vyjma svého tvrdého jádra některé i odradit. SPD ladí svoji taktiku a všimla si, že se neliší voličské skupiny kolem zmiňovaných menších stran ani jejich programy. Největší potíží v této části spektra bylo „mnoho kohoutů na jednom smetišti“. Pokud „superkohout“ Tomio Okamura dokáže ostatní přijmout pod svá křídla, takzvaní vlastenečtí voliči budou určitě mnohem spokojenější, než jeho noví sparring partneři. Že by se jednalo o dobrou zprávu pro Česko, o tom mám ovšem pochybnosti…
Mladí volí Piráty, ale také Motoristy. Ti už mají dokonce mládežnickou organizaci, Motorgen. Uspějí podle vás?
Tady je potřeba „vytknout před závorku“, že podle posledních studentských voleb mladí volí především koalici SPOLU. Piráti zůstali třetí na pásce, právě za zmiňovanými Motoristy. Piráti za poslední rok jen klesají a nezdá se, že by ukončení jejich angažmá ve vládě tento pokles zastavilo. Myslím, že jejich nový vůdce mladé bukanýry na palubu jejich kocábky nepřiláká. Obzvláště v Praze sbírají voliči do svých košíků jiné druhy, než je právě „boletus edulis“. Motoristé mají do sněmovny naopak ve svém voze slušně nastartováno. Může tak platit, že kde něco končí, něco jiného začíná. V tomto případě obrat preferencí nejmladších voličů může znamenat nový trend v politice, ve které obecně neexistují jednosměrky, ale spíše kyvadla.
Odpůrci Západu se snaží opírat o BRICS. Má tohle přeskupování nějaký smysl v době globalizace?
Možná by nebylo od věci odpovědět si nejdřív na otázku, jestli ještě žijeme v době globalizace. Uspořádání světa jistě nějaké globalizované formy dosáhlo, ale trend se změnil nejpozději v době covidové pandemie a v té současné se jednotlivé národní státy snaží upravovat svoje strategie tak, aby zranitelnosti globalizovaného uspořádání vyloučily. V případě BRICS jde ovšem do značné míry o mezalianci, kde klíčové členské země spojuje především zásada „nepřítel mého nepřítele je mým přítelem“. Tato zásada nutí ke spolupráci Rusko s Čínou. Některé členské země, které BRICS vnímají „jen“ jako vehikl pro svoje hospodářské zájmy a se Západem chtějí mít nadále dobré vztahy, jako typicky Indie, se s takovým pojetím úplně neztotožňují.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2024
Nicméně, už nejen konspirační teorie hovoří o tzv. světové vládě elit...
Každý mocenský monopol má tendenci bytnět, a pokud národní státy vkládají pravomoci do rukou nadnárodních organizací, není čemu se divit, že tyto organizace zkoušejí nadále rozšiřovat svoje působiště na úkor státních entit. Stačí takovéto jednoduché vysvětlení, není třeba žádné konspirační nadstavby. Úkolem pro národní politiky je bránit dalšímu předávání částí suverenity zemí, které reprezentují, nikoliv se z různých alibistických důvodů nebo dokonce kvůli vlastní pohodlnosti suverenity dobrovolně vzdávat.
Jak vidíte další vývoj na Slovensku?
Vývoj současné politiky na Slovensku není můj šálek čaje – o sklenici piva nemluvě, ale to poslední, na co jsou obyvatelé jiných zemí zvědaví, je přezíravé mistrování ze zahraničí. Natož pak od sousedů či bývalých spolubydlících. Nezbývá než doufat, že toto je politika, kterou si bratři Slováci chtěli zvolit u voleb, a pokud ne, zvolí si příště jinak. Tak jako tak, hlavní část mé naděje jde směrem k česko-slovenským vztahům, ohledně kterých bych si velmi přál, aby vždy zůstaly nadstandardní.
Propadla se kupní síla našich obyvatel? Nebo se máme stále ještě skvěle?
Na obě otázky lze odpovědět kladně. Ale právě proto, že reálné mzdy klesají, působí velmi arogantně, pokud se někdo vytasí se srovnáním současné situace s dobou dávno minulou nebo se zcela odlehlými částmi světa. Lidé vnímají trend a ten je i zdrojem jejich obav. Vědí, že Evropa dělá příliš málo proto, aby byla udržitelně prosperujícím kontinentem. Naopak věnuje enormní úsilí udržitelnosti v oblastech, ve kterých nemá reálný globální vliv. Pokud se nám nepodaří opět rozjet kola ekonomiky, skvěle se mít nebudeme. Přitom potenciál mít se nadále skvěle máme.
Některé politické subjekty chtějí do volební kampaně vnášet otázku zdanění mezinárodních korporací a zamezení úniku dividend. Je to správný přístup, nebo falešná karta?
Všechny tyto nástroje daňového inženýrství mají společné dvě věci: Docela dobře se prodávají voličům a docela špatně fungují v realitě. Velké společnosti si dokážou poradit s různým nastavením daňových systémů tak, aby neohrozily své finanční cíle. Pokud stát vytváří tlak na vyšší daňový výběr zvyšováním sazeb, přenesou korporace tento náklad do cen, které hradí spotřebitelé za výrobky a služby.
Nespokojeni se současnou politickou situací jsou důchodci, jako ostatně téměř vždy. Má už to tak být a máme nad tím mávnout rukou?
Pokud se nám jednou podaří české seniory vymanit z existenční závislosti na státu, všimneme si i toho, jak pozitivně se rozplynutí této jejich nejistoty projeví i na jejich naladění. Senioři díky své životní zkušenosti mají nejlepší předpoklady pro prožití podzimu života se sebevědomým nadhledem, pokud jim stát dá šanci si odchodem do penze nepohoršit kvůli tomu, že kvůli vysokým odvodům a zdanění práce nedostali během produktivního života šanci na důchod si naspořit. Osobně si myslím, alespoň dle mého okolí, že nespokojenost seniorů není až tak rozsáhlá, jak je nám těmi, kterým se to hodí, dramaticky prezentováno.
Jsou Vánoce a Nový rok něčím, čím mohou naši společnost spojit? Kde hledat naději na spokojený život?
Vánoce jsou symbolem počátku naší civilizace a Nový rok představuje výročí vzniku samostatné České republiky. Každý začátek přináší i novou naději, včetně naděje na spokojený život. Tu chováme každý v sobě i ji jako český národ s bohatou historií sdílíme společně. V době Vánoc se k sobě dokážeme chovat vlídněji, než ve zbytku roku. Naskýtají se tudíž otázky „Kdo, když ne my?“ a „Kdy, když ne častěji?“ To je moje novoroční přání všem čtenářům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s Lumírem Aschenbrennerem?
autor: Václav Fiala
charl
