Pane docente, vy sledujete velmi podrobně vývoj epidemie u nás i v zahraničí a na sociální síti jste zveřejnil tuto poznámku k aktuální situaci: „Na této úrovni ještě nelze lokalizovat ohniska. Jsme na hraně toho, nechat vládu dotlačit do další strategické chyby v tlumení epidemie.“ Psal jste o tom, ještě než přišly informace z MeSES. Myslíte si, že postup rozvolňování opatření je příliš rychlý? Opět se ustupuje nátlaku části veřejnosti, která si myslí, že je rozvolňování naopak velmi pomalé?

Ano. Řekla jste to přesně. Hrozí nám, že budeme opakovat stejnou chybu, jakou jsme už dvakrát udělali, jakou udělalo Polsko, jakou nyní dělá Francie. Tento virus se chová jinak než virus chřipky, včetně té španělské, se kterým bývá srovnáván. Z hlediska přiblížení ke své evolučně stabilní strategii je na mnohem vyšším stupni vývoje. Má do mechanismů své replikace velmi silně zabudovanou tendenci ke zklidnění a také k selektivnímu napadání hostitele, kde představuje nebezpečí především pro starší osoby, aby uchránil kmen svého hostitele.

Přesně tak se podle geniální Čapkovy předpovědi chovala Čengova, tedy „bílá“ nemoc. To svědčí o tom, že tento virus je s námi, tj. v lidské populaci už hodně dlouho. Nepřišel zvenku, ale „zdivočel.“ Tatáž blízkost k evolučně stabilní strategii ho ovšem vede i k tomu, že reaguje na přítomnost dalších mutací zrychlením své replikace. V tom lze hledat i příčinu jeho zdivočení. Epidemii, kterou způsobuje, to dává určitou specifickou vlastnost, kterou nazývám „supersetrvačností“. Každá epidemie je setrvačná. Ale v tomto případě je tomu tak, že když jsme v etapě restrikcí, posílíme tendenci viru ke zklidnění, jak k tomu došlo i letos u nás po nešťastných Vánocích. Ale když začínáme rozvolňovat, projevuje se citlivost viru na přítomnost konkurujících mutací a lokálně dochází ke zdivočení viru, resp. ke zrychlení jeho replikace. To si neuvědomuje nejen část veřejnosti, ale není to ani dostatečně zabudováno do modelů, které využíváme k předpovědím šíření epidemie. Předpokládám, že René Levínský a spol. potřebnou korekci do svých modelů v dohledné době zabudují. Proto bude důležité, abychom tentokrát jednali velmi důsledně všude tam, kde tendenci ke zrychlení zaznamenáme, nepodlehli tlakům části veřejnosti, živeným částí opozice, která jedná velmi – řeknu to mírně – nekvalifikovaně a nezodpovědně.

Vidíme kolem sebe, že lidé stejně už teď pijí pivo na zahrádkách, kadeřnice chodí za klienty domů a další přátelské služby běží bez ohledu na nařízení. Objevují se názory, že stejně budou lidé i testy obcházet. Je podle vás nutné testování při využití služeb, ve školách i v zaměstnání? Vše prý směřuje k ukončení testování koncem května. Ale neobrátí se to nakonec proti nám?

To vše znamená určitá rizika. Dochází k tomu všude na světě. Ale i tam, kde ze strany vlády nejsou žádné restrikce, začnou se lidé chovat obezřetně, jakmile se osobně setkají s tím, jak epidemie dopadla na jejich blízké a známé. Racionalita a zodpovědnost chování lidí jsou často významnější než příkazy a sankce. Uvedu konkrétní případ. Když si dám pivo na zahrádce, měl bych mít představu o tom, jak se pohybují větší kapénky pří komunikaci. A tudíž nemluvím zblízka přímo na druhého, nekřičím, nemluvím směrem k nápoji či jídlu, které požívám. V tramvaji otevřu horní okénko. Prostě chovám se zodpovědně i v případě, kdy „rozvolňuji.“ Pokud se týká testování, má svůj smysl a je to ta nejmenší oběť, finanční, časová apod., kterou přinášíme. Nepříjemné vůbec není, sám se testuji každý týden. A jak to dopadne? Podle mých odhadů, je to na hraně. Pomáhat nám bude i více sluníčka a více pobytu ve venkovních prostorách.