Pane prezidente, byl jste nyní v Praze poprvé nebo město znáte?

Poprvé v životě? Ale kdepak! Byl jsem v Praze šestkrát, sedmkrát. Byl jsem tady i na fotbalovém zápasu Slavie a Crvene zvezdy Bělehrad, tehdy 3:0 vyhrála Slavia. To jsem tady byl se synem. Mnohokrát jsem tu byl i sám a myslím, že bych se v centru Prahy dobře zorientoval. Od Václavského náměstí, přes Staroměstské náměstí, Josefov, Hradčany a další místa.

V minulosti jsem už byl i v katedrále svatého Víta, ale nepřipadala mi tak veliká a monumentální jako teď. Možná jsme tehdy šli jiným vchodem nebo se už tolik nepamatuji, ale v úterý mi chrám připadal větší, monumentálnější a krásnější než kdy dřív. Ale znám nejen Prahu, byl jsem v Ostravě, Brně i v Karlových Varech. V  Ostravě jsem byl na fotbale, hrál Baník s naší Crvenou zvezdou v roce 1981, to vyhrál Baník 3:1.

Takže jste v České republice skoro jako doma.

Miluji Českou republiku. Tedy abych to upřesnil pro všechny vaše občany, miluji Čechy i Moravu!

Česká republika a Srbsko má úzké vazby v řadě oblastí včetně historie, kultury či obchodních vztahů, ale také mnohé spojené česko-srbské rodiny. Kde vidíte další možnosti rozvoje našich vztahů? Existuje další prostor pro vzájemné investice?

Srbsko a Česko v několika minulých letech zdvojnásobily svoji obchodní výměnu. Zdvojnásobily! Pouze za pár let. Česká republika se dostala ze čtrnáctého na desáté místo našeho zahraničního obchodního partnera. Není to snadné, když Německo je na prvním místě, Itálie číslo dvě, Rusko, Bosna a Hercegovina z přirozených důvodů ohledně Republiky srbské a Čína na třetí, čtvrté a páté pozici. 

Česká republika se stále víc přibližuje a je možné, že až spolu budeme mluvit příště, bude vaše země na osmém či sedmém místě. Naše vzájemná spolupráce zrychluje, přichází stále více českých investorů, což mě činí šťastným a zvu další české investory, aby ve větším počtu a statečněji přicházeli na srbský trh ve všech oborech od nemovistostí, infrastruktury, dopravy, těžebního průmyslu, energetiky a všeho dalšího.

Prezident Miloš Zeman po jednání s vámi překvapil, když vystoupil s prohlášením, v němž se omluvil za bombardování Srbska a požádal váš národ o odpouštění. Věděl jste předem, že toto prohlášení zazní?

Ne, nevěděl jsem o tom, ani to nebylo předem v našich vzájemných materiálech k přípravě návštěvy. Pan prezident mi během rozhovoru mezi čtyřma očima jako férový člověk oznámil, jaké téma by mohlo zaznít. Překvapilo mě to, velmi pozitivně mě to překvapilo a byl jsem nesmírně šťastný, když jsem jeho slova slyšel. 

Toto jeho prohlášení je léčivým balzámem na ránu srbského národa. Miloš Zeman se tímto stal legendou Srbska i srbského národa a vždycky už tomu tak bude. Vstoupí do našich učebnic dějepisu. 

Miloš Zeman je první prezident, první takto vysoce postavený politik ve funkci, který něco takového udělal. Víte, jak moc to znamená pro jeden malý národ v Evropě? Náš malý národ byl napaden ze strany 19 cizích států, které vždycky budou říkat, že to dělaly kvůli humanitární katastrofě, kvůli dětem, kvůli všemu. A místo toho v Srbsku bombardováním zabili 72 dětí. 72 dětí! Byla tohle cena, kterou jsme byli nuceni zaplatit? Chtěli nás potrestat tímto způsobem? Tohle opravdu nebylo oprávněné potrestání. I kvůli tomu jsou pro mě slova prezidenta Zemana nikoli pouze velmi důležitá, ale také pozvedávají hrdost a důstojnost našeho národa. Naše občany více potěšit nemohl.