Proběhly evropské volby. Je to dvacet osm voleb ve dvaceti osmi státech a všude dopadly trochu jinak podle místních podmínek. Takže se celkově asi těžko hodnotí, což ale také o něčem svědčí...

Ukazuje to, že obyvatelé žádné evropské země se necítí občany Evropské unie. Francouzi řeší francouzské problémy, Italové italské, Češi české. Je také naprosto zřetelné, že ve všech evropských zemích přibylo těch, kdo si chtějí své národní problémy řešit sami a na Brusel se dívají nepřátelsky. Jenže pravidla jsou nastavena tak, že i když v mnoha zemích vyhrály antiunijní strany, přesto bude pokračovat cílená likvidace národních států, demokratických institucí, likvidace občanských svobod a masivní dovoz muslimských migrantů.

Co se týče role České republiky, stačí připomenout, že dvoumilionový stát Nové Mexiko má větší vliv na dění v USA než Česká republika na dění v EU. Politici, kteří slibovali, že budeme mít vliv na rozhodování EU, docela obyčejně bohapustě lhali. Jako pokaždé.

Zdá se však, že úspěch ve volbách měli ti s vyhraněnějšími názory, ať už euroskeptickými, či na druhé straně těmi zelenými. Je to současný trend?

Je to trend, za kterým je stále ostřejší rozdělení společnosti. Lidé ztrácejí trpělivost s mocenskými a finančními elitami. Tou poslední kapkou, kterou pohár trpělivosti přetekl, je aktivní podpora islámské imigrace do Evropy. V této fázi je už jasné, že nejde o nějaké obohacení, ale úplné nahrazení jednoho etnika druhým a jedné kultury druhou.

Na druhé straně ale platí, že elity reagují na rostoucí odpor potlačováním občanských práv a stále brutálnějšími metodami. Přesně, jak jsem to předpověděl v knize Prolomení hradeb. Vychází to ze sociální a ekonomické struktury společnosti. Jen naprostý pitomec může tvrdit, že společnost rozdělil Miloš Zeman nebo Vladimir Putin nebo ilumináti.

Tento sociální konflikt se pak promítá i na jednotlivá pracoviště a do jednotlivých rodin, kde někteří nadále používají zdravý rozum a hájí zájmy své sociální vrstvy, zatímco jiní se nechali uhranout propagandou mocenských elit a doufají, že se tak stanou stejně vznešenými jako panstvo. To se pak logicky projevuje i u voleb.

U politických soupeřů zaznívá radost, že evropští lidovci a socialisté už nedají dohromady velkou koalici. (I když stále mají dva nejsilnější kluby.) Ale říkám si, jestli pro člověka jako vy – tedy euroskeptika – to teď nebude možná ještě horší (nebo minimálně stejné), když do koalice přiberou liberály či zelené?

Paradoxně si myslím, že by zapojení zelených do vedení EU svobodným evropským národům prospělo. Jejich program se nijak neliší od tzv. konzervativců typu ODS, ale o svých záměrech otevřeně hovoří. Navíc je chtějí prosazovat rychleji, takže důsledky budou viditelné dříve.

V tuto chvíli je největším rizikem pro země našeho regionu, že lidé budou ukolébáni, že se vlastně nic neděje, a mezitím bude v tichosti probíhat nastolení totalitního režimu a postupovat výměna obyvatel. Se zelenými by to nebylo nenápadně po malých krůčcích.