Premiér Sobotka oznámil, že „podá demisi vlády“. Jak tomu máme rozumět? Stačí, aby si předseda vlády usmyslel a shodil celou vládu, aniž by to zbytek kabinetu odsouhlasil?

Já si to nemyslím, ale jsem ve zjevné menšině. Věta „vláda stojí a padá s premiérem“ nemá vůbec oporu v psané Ústavě, je to jakási ústavněprávní legenda, které všichni rozhodující hráči postupně uvěřili a přetvořili ji tak v ústavněprávní realitu. Bohužel.

Nakolik lze říci, že je interpretace o nutnosti souhlasu celé vlády s demisí neodstřelitelná ve smyslu výkladu Ústavy? Nejde zkrátka o pravomoc šéfa vlády?

Podívejte se, článek 62 písm. a) Ústavy striktně rozlišuje následujících osm situací:

- jmenování předsedy vlády,

- jmenování (jiného) člena vlády,

- odvolání předsedy vlády,

- odvolání (jiného) člena vlády,

- odvolání vlády jako celku,

- přijetí demise předsedy vlády,

- přijetí demise (jiného) člena vlády,

- přijetí demise vlády jako celku;

Jmenování vlády jako celku pak řeší čl. 68 odst. 2 jako syntézu jmenování předsedy vlády a jmenování ostatních členů vlády. Jiná ustanovení Ústavy pak specifikují postupy v jednotlivých situacích. Je pravda, že o demisi premiéra se tam pak už nikde nemluví, to ale prostě znamená, že pro ni platí obecný režim. A teď mi řekněte: proč by to Ústava rozlišovala mezi demisí premiéra a demisí vlády, pokud by demise premiéra vedla k totožnému výsledku, jako demise vlády?

V Ústavě nenajdete ani slovo o tom, že by pád premiéra měl mít automaticky za následek i pád vlády.

Dokonce jsme v minulosti vlády s více premiéry i měli: v letech 1986 - 1990 byli v čele jedné české vlády postupně premiéři Korčák, Adamec, Pitra a Pithart - stále to byla de iure jedna a ta samá vláda. Ústava se sice změnila, ale ustanovení týkající se vzniku, existence a pádu vlády jsou stále zhruba stejná - ano, posílila se role premiéra, a to významně: od roku 1993 dostal do ruky pravomoc určovat složení vlády, sám si vybírat své podřízené, což má logiku. Ale z toho neplyne, že vláda s ním také stojí a padá.

Pokud jsem Vás stále nepřesvědčil, vezměte si situaci, že by předseda vlády ve funkci zemřel (a opravdu nepřeji Bohuslavu Sobotkovi nic zlého) - v ten moment by podle teze „vláda stojí a padá s premiérem“ byla země bez jakékoli vlády… ani vláda v demisi by nemohla fungovat, protože vláda by premiérovou smrtí přestala automaticky existovat. To je přeci - odpusťte mi ten výraz - neskutečná kravina.

SLEDUJTE VIDEO Politický analytik Erik Best naznačuje skutečné důvody, proč se ČSSD chce zbavit Babiše:

Abych to shrnul, v případě demise či smrti premiéra by měl být správný postup ten, že prezident jmenuje nového premiéra, a na tomto novém premiérovi by pak bylo, zda si ostatní členy vlády ve vládě nechá nebo je vyhází. Taková změna by ale neměla představovat změnu „politického zbarvení“ vlády. Pokud by nový premiér změnil politické složení vlády, v civilizované zemi by měla následovat žádost této staronové vlády o vyslovení důvěry. V politicky necivilizované zemi by mohl (ale nemusel) následovat návrh sněmovní opozice na vyslovení nedůvěry takové vládě.

Čili rozlišujme: odchází-li premiér z nějakých osobních důvodů, může být prostě nahrazen někým jiným, aniž by to vedlo ke změně politického složení vlády, a jede se dál. Pokud ale odchází z politických důvodů, pokud neodchází proto, že se chce věnovat vnoučatům, ale chce vládu položit, pak musí dát demisi vláda jako celek, a o tom by vláda měla rozhodnout svým usnesením, tj. většinovým hlasováním ve sboru - to plyne z čl. 76 Ústavy.

Právě proto Ústava ty dvě situace - demisi premiéra a demisi vlády - rozlišuje, a pokud chce premiér Sobotka položit vládu svým vlastním rozhodnutím, aniž by se zeptal svých vládních kolegů, pak vládu, mírně řečeno, obchází. Česká vláda je kolektivní, ne autokratický orgán.

Na základě dostupných mediálních výstupů a prohlášení Bohuslava Sobotky se nezdá, že by hodlal demisi řešit hlasováním na zasedání vlády. Byla by tedy daná demise, o níž vláda vůbec nehlasuje, platná?

Podle mého názoru by platná byla, ale byla by to demise Bohuslava Sobotky, nikoli demise vlády Bohuslava Sobotky.

Ale jak říkám, v minulosti k tomu již došlo, šlo o Špidlovu a poslední Nečasovu vládu, politici si správností ústavních procedur moc hlavu nelámou, mají před sebou vidinu cíle, kterého chtějí dosáhnout.

Proč na tyto okolnosti podle Vás dosud nikdo neupozornil? Ústavních právníků, kteří kauzu během dne komentovali, byla řada a nikdo z nich to nezmínil.

Jak jsem již uvedl, v minulosti se to už stalo, že premiér shodil vládu svým autokratickým rozhodnutím, a aniž by to mělo oporu v textu ústavy, stala se z toho jakási zvyklost. Teď máme dvě možnosti: přiznat si to, že dosavadní postupy byly ne vždy zcela v souladu s textem Ústavy, nebo se raději dívat jinam a šidit Ústavu vesele dál.

Mezi ústavními právníky vnímám dvě různé skupiny: jedni, a je jich moc, přistupují k Ústavě jako k jakési beletrii, a pak v ní nalézají leccos, včetně různých ústavních duchů… nic proti duchu Ústavy, to určitě existuje, ale nesmí to jít proti psanému textu. Pokud mám pocit, že se ústavodárce spletl, mám to řešit změnou Ústavy, ne vzýváním jejího ducha v rozporu s jejím textem. Druhá skupinka, ke které se počítám, vnímá Ústavu jako svého druhu vývojový diagram či hodinový stroj, kde všechna ozubená kolečka do sebe musí přesně zapadat. Ale tento přístup není v posledních asi 15 letech ani cool, ani in.

Do jaké míry si podle Vás prezident může dovolit říci: Slávku, dobrá, tímto přijímám tvoji rezignaci na funkci premiéra a současné vládě najdeme premiéra jiného?

To bych nechal na prezidentovi. Já jsem právník, ne politik, byť vnímám, že politiku dělají z 90% osobní vztahy a přirozená autorita a jen asi z 10 % ústava. Prostě kde není anebo nechce být žalobce, tam nebude ani soudce. A kde budou zájmy, bude i řev a emoce, a tam Ústava zapláče. Neumím odhadnout, kdo z nich teď tahá za delší konec politického provazu.

6) Objevují se rovněž úvahy o tom, že prezident Zeman může s klidem Sobotkovu demisi vlády odmítnout, neboť povinnost přijetí demise prý platí jen v případě, že končí mandát Sněmovny, anebo byla vládě vyslovena nedůvěra, což není tento případ…

Článek 73 Ústavy zní:

                "(1) Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády.

                (2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.

                (3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme."

Je třeba k tomu něco dodávat? Pokud ano, tak z odstavce 3 důkazem opaku plyne, že pokud vláda podá demisi z jiných důvodů, než jsou uvedeny v odstavci 2, prezident tuto demisi přijmout nemusí. Ostatně, stačí vzpomenout na Únor 1948, kdy na přijetí či nepřijetí demise stála budoucnost státu. Sice tenkrát platila trochu jiná Ústava, ale přijetí či odmítnutí demise klasicky patří k výsadám hlavy státu v parlamentním systému, odst. 3 představuje výjimku z tohoto pravidla. A úplně na okraj dodávám, že čl. 73 odst. 3 se týká demise vlády, nikoli demise premiéra. Tam žádné výjimky nejsou.

Pokud by Miloš Zeman skutečně demisi vlády odmítl, co může situaci podle představ Sobotky vyřešit? Musela by se sama rozpustit Sněmovna? Nebo by prostě Zeman řekl „žádná demise vlády nebude, je to nesmysl krátce před volbami“, premiér by řekl „oukej“ a jelo by se dál?

Já do Bohuslava Sobotky ani do Miloše Zemana nevidím. Ale Sněmovnu k rozpuštění určitě nikdo nutit nemůže - to smí udělat jen třípětinová většina poslanců; pokud by se taková většina ve Sněmovně našla (podobně jako před minulými sněmovními volbami), pak by prezident byl povinen Sněmovnu rozpustit (čl. 35 odst. 2 Ústavy), a to i přesto, že již volby vyhlásil na 20. a 21. října - toto rozhodnutí by musel zrušit a nahradit novým. Ale - a to je výjimka z výjimky - tohle nebude platit tři měsíce před uplynutím volebního období Sněmovny (čl. 35 odst. 3), tedy po 24. červenci 2017, od toho dne už termínem voleb nelze hýbat.

Mimochodem, jako právník do toho nemám co mluvit, ale jako volič považuji předčasné volby půl roku před řádnými za hodně ujetý nápad.