Pane starosto, město Jablonec nad Nisou se stal 25. statutárním městem v ČR. Co Vás k tomuto kroku vedlo?

Jablonec nad Nisou je tradičně považován za město s vysokým kreditem, celosvětově známé například jabloneckou bižuterií. Zdejší Česká mincovna razí česká kovová platidla a pamětní mince a medaile do celého světa. Dá se tedy říci, že své místo mezi významnými českými městy bezesporu má. Co do počtu obyvatel se Jablonec dělí o 23. příčku s Přerovem, který již statutárním městem je. Stejně jako nedaleká Mladá Boleslav, která má méně obyvatel.

O možnosti zařazení Jablonce mezi statutární města se uvažovalo již dříve. Senátorka Soňa Paukrtová na prvním zasedání Rady města v letošním roce informovala o tom, že Prostějov při projednávání novely zákona o obcích zažádal o zařazení mezi statutární města ČR a senát žádost podpořil. Prostějov je co do počtu obyvatel menší než Jablonec. Rada tedy odsouhlasila, aby paní senátorka vznesla na jednání Senátu ČR požadavek i za Jablonec. A povedlo se, senát návrh paní Paukrtové odsouhlasil a doporučil sněmovně, aby Jablonec nad Nisou doplnila do seznamu statutárních měst. Poslanecká sněmovna návrh přijala v pondělí 7. února a nyní už jen čekáme, až zákon podepíše pan prezident a bude zveřejněn ve Sbírce zákonů.

Z jakého podnětu vlastně k pokusu o přeměnu ve statutární město došlo? Šlo o podněty ze strany občanů či o krok, na kterém se shodlo zastupitelstvo?

Jablonec se o prestiž být statutárním městem ucházel vlastně již potřetí. Poprvé to bylo hned po revoluci v roce 1990. A i tentokrát zastupitelé velkou většinou odhlasovali – z 26 přítomných zastupitelů 24 hlasovalo pro, nikdo nebyl proti, že chtějí, aby byl Jablonec zařazen mezi statutární města České republiky. Mám radost, že se to Jablonci na třetí pokus podařilo. Je to samozřejmě výzva a za sebe mohu slíbit, že se budeme snažit nést titul statutárního města se ctí.

Hlavní smysl institutu statutárního města spočívá v možnosti zřídit si nižší úroveň samosprávy v podobě městských částí. Tuto možnost však využívá jen necelá třetina statutárních měst. Jakou vnitřní organizaci byste v případě Jablonce nad Nisou jako statutárního města vítal Vy?

Výsadou statutárních měst je členění na městské části. Jsou určité signály, že některé jablonecké části, by uvítaly větší samostatnost a zároveň je pro ně výhodné např. z hlediska rozpočtového určení daní zůstat součástí většího města. Jablonec nad Nisou je také obklopen řadou menších obcí s nízkým počtem obyvatel, u nichž by eventuální postupná integrace mohla mít pozitivní důsledky. Úřady malých obcí se potýkají s nedostatkem financí, nemají mnoho úředníků, vznikají potíže se zastupitelností, kvalifikací, zkušeností se složitějšími agendami a tak dále.

Máte pro případ, kdy by se město rozdělilo na městské části, připravený již statut, jímž by se vnitřní poměry ve městě ustanovily? Mám na mysli například výčet a vymezení území jednotlivých městských částí, pravomoc orgánů města a orgánů městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti?

Členění stávajícího území města na obvody musí být vždy až projevem vůle zastupitelstva a mělo by mít též nějakou logiku a hospodárnost - s ohledem na náklady takové správy, které by na území Jablonce nepochybně musely vzrůst. Členění by se samozřejmě spíše nabízelo tam, kde by se integrovaly s Jabloncem n. N. okolní menší obce a zachovávala se jim jistá míra správní autonomie. V České republice existují statutární města, která žádný statut vlastně nemají, není to podmínkou, takže i v Jablonci bude tato otázka předmětem jednání.

Pokud se zaměříme na současný Jablonec nad Nisou. V zimním období sužuje obyvatele Jablonce především sníh, jaké jsou ale celoroční problémy, se kterými se obyvatelé Jablonce potýkají?

Troufám si říci, že se sněhem se v Jablonci umíme poprat celkem statečně. V případě potřeby odklízíme 24 hodin a snažíme se, aby základní životní funkce města zůstaly zachovány. Co se týká ostatních záležitostí. Dlouhodobě nás v Jablonci tíží vysoká cena tepla, která se odvíjí od ceny plynu, růstu sazby DPH a v neposlední řadě nevyhovující stav rozvodné sítě.

Jak se Vám tyto problémy daří řešit?

Dlouhodobě probíhají jednání s poskytovatelem tepla v Jablonci společností JTR, a.s. o revitalizaci celého systému rozvodu tepla, při kterých se snažíme nalézt uspokojivé řešení. JTR, a.s. podmiňuje realizaci revitalizace pro město nevýhodnými změnami v akcionářské smlouvě a to se snažíme zvrátit. Nechceme další zdražování tepla a máme zájem na zachování soustavy centrálního zásobování teplem. Zároveň jsme si vědomi toho, že současný stav CZT je zastaralý a ekonomicky nevýhodný a musí co nejrychleji dojít k jeho technologické transformaci ať už způsobem prezentovaným v projektu Revitalizace CZT, připraveným společností JTR, a.s nebo jinak.

Jak by podle Vás mělo vypadat město, ve kterém se lidem dobře žije?

Ve městě by se měli cítit dobře všechny skupiny obyvatel. Krom svých zákonných povinností by mělo nabízet široké spektrum služeb a vyžití pro děti, jejich rodiče, seniory, sportovce i například milovníky kultury. Troufám si tvrdit, že Jablonec takovým městem je. Máme velké sportovní i kulturní zázemí, naše poloha nahrává cestovnímu ruchu a v neposlední řadě Jablonec poskytuje řadu pracovních i obchodních příležitostí.

Jakou změnu očekáváte vzhledem k blížícím se krajským volbám?

Volby jsou vždy nositelem informací, jak se lidem v kraji žije a jak jsou spokojeni s prací svých politických představitelů. Věřím, že se nám v Jablonci daří naplňovat volební program a lidé v našem regionu mají důvod uvažovat o změně ve vedení Libereckého kraje ve prospěch pravicových stran (rozložení sil v kraji naleznete ZDE).