Pane, starosto, S odchodem zimy bohužel dochází v Moravskoslezském kraji často k povodním. Obáváte se letos povodní, a jak se na případné povodně připravujete? V loňském roce putovalo na protipovodňovou prevenci a opravy následků bleskových povodní z let 2009 a 2010 v Moravskoslezském kraji přes půl miliardy Kč. Byly finance využity i u Vás, a pokud ano, jak?

Povodní se obáváme pořád a bleskových zvlášť, neboť těm se bránit moc nedá. V roce 2011 byl dokončen suchý poldr „Vladař“ za cca 6 mil. Kč a byla zpracována „Studie protipovodňových přírodě blízkých opatření Zlatý potok a Rasův potok“. U této akce budeme letos žádat o dotaci na realizaci.

Dosáhli jsme také toho, že Armáda ČR upravila regulaci vypouštění vojenské nádrže Barnov ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Odře. Nemělo by tak dojít k situaci jako v roce 2010, kdy díky poruše na výpustním objektu vznikla na Odře povodňová vlna.

V rámci prevence město úspěšně podalo žádost na Operační program životní prostředí o dotaci na zpracování digitálního povodňového plánu a vybudování sítě varovného a vyrozumívacího systému, který propojil varovný systém města se všemi místními částmi.

Moravskoslezský kraj má podle Ministerstva práce a sociálních věcí nejnižší spoluúčast vlastních peněz na sociálních službách ze všech krajů. Tomuto tvrzení se však brání hejtman Jaroslav Palas. Jak se na situaci díváte?

Nejdříve uvedu, co dělá v sociálních službách město Odry. Od roku 1998 zřizujeme Městskou nemocnici v Odrách, jejíž součástí je i LDN. Přesto, že jde o malou nemocnici, není ztrátová.

Pečovatelskou službu ve městě, ale i širokém okolí zajišťuje Charita Odry už od roku 1994. S její prací jsou spokojeni klienti i město, které si službu objednává. Domov (důchodců) Odry zřizuje dosud Moravskoslezský kraj, ale činí kroky, aby zřizovatelskou funkci převedl na naše město. V opačném případě nevylučují, že zařízení bude sloužit jinému účelu. Zastupitelstvo města již předběžně souhlasilo s převedením Domova. Je to obtížný krok a pravděpodobně provoz tohoto nadregionálního zařízení zatíží rozpočet města.

Pokud zůstaneme ještě u vlády, jak byste hodnotil její fungování?

Nechci hodnotit fungování vlády jako celku. Naše město je prakticky bez dluhů, a pokud kroky vlády směřují k tomu, že bez dluhů bude časem i Česká republika, považuji to za správné. K MPSV uvedu jen tolik, že většinu roku 2011 jsme upozorňovali, že reforma není dobře připravena a především je uspěchaná. Dodnes nám také nikdo nevysvětlil, kde se uspoří ty miliardy korun. Z našeho pohledu – odešli 4 zaměstnanci a stát nám zkrátil příspěvek na výkon státní správy o 1,2 milionu. Zato ušetříme značné prostředky na provozu (poštovné, bankovní poplatky atd.). U nás se reformou neušetřilo nic.

K MŠMT a slučování škol mohu uvést, že záměr koncepce reformy financování regionálního školství považuji za rozumný. Zavedení systému státních oborových normativů a stanovení „vzdělávacího standartu“ na třídu povede k ekonomickému zefektivnění regionálního školství. MŠMT předložilo koncepci financování k odborné diskuzi, je snaha o vyhovující nastavení jednotlivých parametrů nového systému, což hodnotím velmi kladně. Naopak současný model financování, kdy malá „vesnická“ škola má dotaci na žáka často více méně dvojnásobnou oproti školám v našem městě, považuji za neudržitelný. Sami o sloučení našich dvou základních škol uvažujeme již několik let. Zatím jsme k ničemu nepřistoupili jen proto, že jsou ze strany státu nastavena tato pravidla. Sloučením škol by nedošlo k úspoře v provozních nákladech škol hrazených naším městem, došlo by k úsporám pouze ze státního rozpočtu. Stávající systém neposkytuje dostatečnou oporu pro jakoukoliv optimalizaci sítě škol, což se v souvislosti s demografickým vývojem projevuje v rozmělňování finančních prostředků alokovaných do školství.

Minulý týden také vláda začala jednat o opětovném navýšení DPH…

K navýšení DPH mám neutrální postoj. Dopadne samozřejmě na všechny obyvatele, nejen na občany Moravskoslezského kraje, nebo občany Oder.

 Jaké je v současné době míra nezaměstnanosti ve Vašem městě a jaké jsou zde pro obyvatele pracovní příležitosti?

Míra nezaměstnanosti je v současné době okolo 14 procent, ale vzhledem k tomu, jak Úřad práce dnes funguje, data jsou z prosince 2011, nikoliv z února 2012. Situace není moc dobrá, ale v poslední době je trend klesající (v období krize byla míra nezaměstnanosti přes 18 procent). V sousedním městě Hranice vzniklo nedávno několik firem, které zaměstnávají i stovky občanů z Oder. Město proto usilovalo o zřízení 3 párů autobusových linek pro zaměstnance. Bylo to velice obtížné, neboť Hranice leží v Olomouckém kraji a někdy nám připadá, že krajské hranice jsou něco jako železná opona. Odry se na financování ztráty linek podílí skoro ¾ roku. Moravskoslezský kraj již linky zařadil do základní dopravní obslužnosti a věříme, že Olomoucký kraj tak učiní v blízké budoucnosti.

Jak byste hodnotil infrastrukturu ve městě? Častým problém bývá i nedostatek míst k parkování, trápí tento problém i Vaše město?

Míst k parkování je málo v každém městě. U nás je situace o to horší, že silnice I/47 vede přes náměstí. Navíc jsou Odry historické město s městskou památkovou zónou a úzkými ulicemi. Přesto jsme za posledních 5 let vybudovali cca 150 nových parkovacích míst.

Infrastruktura je ne moc dobrá především v našich místních částech. Ve třech z nich jsme v minulých letech postavili zcela nové vodovody, teď budujeme přivaděč do další místní části.

Do čeho bude město letos investovat, a co je Vaší prioritou pro letošní rok?

Rozestavěný vodovodní přivaděč jsem již zmínil. Na vjezdu do města a křížení silnice I/47 s II/441 vybudujeme s podporou Moravskoslezského kraje okružní křižovatku.

Důležitý pro sběr a třídění odpadu je i sběrný dvůr, který bude také postaven letos. Prioritou letošní, ale i dlouhodobou je přestavba budovy rozestavěného kina (z r. 1989) na Centrum veřejné správy. Zde bude umístěna Policie ČR, Městská policie a Úřad práce ČR. Velikost této investice je však nad možnosti našeho města a proto opakovaně žádáme o dotaci z ROP. Věříme, že by mohla vyjít dotace na zateplení ZŠ Pohořská a Městské nemocnice.

V roce 2002 zahájil svoji činnost Mikroregion Odersko, který tvoří svazek 10 obcí v okresu Nový Jičín a jehož sídlem jsou Odry. Co je cílem spolupráce a na co se v rámci spolupráce chcete zaměřit letos?

Cílem je spolupráce především v oblasti cestovního ruchu a kultury. Jde často o drobné projekty, ale cítím, že společně dokážeme víc. Letos budeme připravovat část cyklostezky (Odry – Klokočůvek) z původního velkého záměru s názvem „Střecha Evropy“.

Jakou změnu očekáváte vzhledem k blížícím se krajským volbám?

Rozhodně nečekáme nějaké zásadní změny.