Paní starostko, jaký je Váš názor na možnost vzniku Národního parku Jeseníky?

Nejsem nadšeným příznivcem vzniku národního parku Jeseníky. Z dlouhodobého hlediska by to sice mohlo být přínosem pro zachování přírodního bohatství, avšak v současné těžké době, kdy se Jesenicko překotně vylidňuje, trpí vysokou nezaměstnaností a potřebovalo by státní pozornost, investice a prostředky na udržitelnost života lidí, je budování národního parku v Jeseníkách jako vysazování květinového záhonu u rozpadající se chalupy. Jestli současný trend ignorace potřeb našeho regionu bude pokračovat, bude tu za čas pustý prales i bez národního parku.

Pokud se zaměříme na město Jeseníky. Jaké největší problémy sužují zdejší obyvatele, a jak se Vám daří tyto problémy řešit?

Největším problémem města Jeseník i celého okresu, který je od vnitrozemí oddělen horským masívem se špatnou dopravní dostupností, je obrovský nedostatek pracovních příležitostí. Je to následek násilného zredukování veškeré výroby založené dříve na zdejších přírodních zdrojích. Skončil těžební, textilní, mlékárenský a dřevozpracující průmysl, kamenictví pěje svou závěrečnou píseň a mladí a vzdělaní lidé nemají uplatnění a zůstávají po studiích v centrech nebo odjíždějí mimo republiku. Tuto tristní situaci ještě doráží centralizace všech úřadů, které sem přece jen ještě přinášely nějaké prostředky posilující kupní sílu zdejších obyvatel a dávaly druhotně práci pekařům, kadeřnicím, prodavačům a dalším zaměstnancům či drobným živnostníkům. Jak se nám tyto problémy daří řešit? Přesto, že se město snaží získávat dotace směřující do nějakého rozvoje, je to slabá náplast.

Jednak městu rapidně ubývají vlastní zdroje, které jsou nutné k dofinancování dotačních projektů, díky klesajícím daňovým příjmům, zvýšenému DPH navyšujícímu výdaje, snižující se dotaci na státní správu při narůstajících povinnostech a výdajích na přenesenou působnost. Za druhé dotace, které programy nabízejí, nejsou dostatečně cílené na přímý vznik pracovních míst, vyčerpávají rozpočet, aniž by měly nějaký radikální efekt. Naopak dotace, které podporovaly aktivně vznik pracovních míst – tedy dotace na aktivní politiku zaměstnanosti - dotované veřejně prospěšné práce, byly prakticky plošně zrušeny bez ohledu na specifika jednotlivých postižených regionů. I úředníci v Bruselu se tomu divili, že stát nerozlišuje a nesanuje disparity postižených území. Ale bohužel je tomu tak.