Vypadá to, že se doba koronavirová zvolna chýlí ke konci, nejen u nás se rozvolňují opatření a omezení, roste proočkovanost. Pokud by se počínaje létem svět, Evropa, Česko vrátily do normálu, dalo by se už teď odhadnout, jaký bude v postcovidové době vývoj nezaměstnanosti, inflace mezd, celkové inflace nebo i jiných ekonomických ukazatelů?

Já bych to nadšení ještě trochu krotila, i na základě historických zkušeností se nedá vyloučit ještě poslední, tedy čtvrtá, podzimní vlna. Pandemie respiračních onemocnění většinou mají vlny čtyři, připadající obvykle na brzké jaro a pozdní podzim. Každopádně i kdyby tato čtvrtá vlna přišla, byla by už jen slaboučká, byly by to dozvuky. Takže tak jako tak se tahle tragikomedie blíží svému konci.

Zmiňujete svět a Evropu. Ale pozor, to je velký rozdíl. USA, na rozdíl od Evropy, neintervenovaly do ekonomiky hned ze začátku tolik, ačkoliv teď za éry Bidena to zase kompenzují. Proto nezaměstnanost vylétla v USA prudce nahoru, prudce propadl průmysl, spotřeba. A následně už v létě 2020 se začaly všechny tyto ukazatele pomalu normalizovat a normalizují se stále.

V Evropě i u nás je vývoj zcela odlišný. ECB i evropské vlády včetně té naší naprosto zmrzačily trh práce tím, že hned zpočátku začaly na dluh platit lidem to, že zůstávají doma, a tím byla uměle udržována nefunkční pracovní místa. Peníze začaly vládám docházet až o mnoho měsíců později. Takže nezaměstnanost začala růst jen velmi, velmi pomalounku, zato roste pořád! Recese z meziročního pohledu také v některých odvětvích stále trvá, ačkoliv Amerika už prudce roste. Zkrátka my v Evropě jsme si na dluh odsunuli příchod ekonomických problémů dál do budoucnosti. S nezaměstnaností ještě zdaleka nejsme na maximu, ale hloupé na tom je, že zatímco během první pandemické vlny měli lidé ještě pro ekonomické problémy pochopení, teď už ho mít logicky nebudou. Zkrátka tahle evropská hospodářská politika se vážně od počátku nepovedla.

Inflace je kapitolou sama o sobě, ta poroste zejména v roce 2022 na obou stranách Atlantiku, a příčinou je opět nepodařená hospodářská politika postavená na zadlužování a tisku peněz.

A je předvídatelná i reakce spotřebitele v tom smyslu, že nebude „sedět na penězích“, ale své úspory vrhne do nakupování, jak si někteří ekonomové slibují, a žně budou mít nejen obchodníci, ale vzhledem k ročnímu období i cestovní kanceláře a další? Měli by jim jít obchodníci či prodejci vstříc slevami, nebo využít jejich „hladu“ po nákupech k navýšení cen?

Ono to bude hodně rozdvojené: v části ekonomiky poroste počet lidí bez práce a firmy budou bankrotovat, takže útraty budou klesat – to je typicky příklad drobných služeb a některých živností. A v jiných částech ekonomiky naopak lidé budou utrácet mnohem víc. Takže statisticky tržby budou ukazovat růst, ale nebude to homogenní růst napříč celou společností, v podstatě se dá říct, že nůžky mezi bohatými a chudými se tím rozevírají.