Česká národní banka letos podruhé zvýšila základní úrokovou sazbu, tentokrát z 0,5 na 0,75 procenta. Jde o krok odpovídající nynějším inflačním tlakům, když zákonným posláním ČNB je dbát o cenovou stabilitu, nebo mělo být zvýšení razantnější až na jedno procento, jak část trhu očekávala? A jak číst slova guvernéra Jiřího Rusnoka, že centrální banka je připravena zvyšovat úrokové sazby na každém letošním zasedání?

Myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Jiná věc už je, že to v podstatě napravuje některá chybná minulá rozhodnutí. Inflace je hodně vysoká a má stále sklon růst. A bez zvýšení úrokových sazeb jednak není možné ji zbrzdit, jednak i dochází k tomu, že nejen úroky v bankách, ale i výnosy na kapitálovém trhu, tj. třeba v penzijních fondech, jsou tak nízké, že ani nepokryjí inflaci, takže lidem se úspory znehodnocují.

Výrok guvernéra Rusnoka, že ČNB je připravena zvyšovat úroky na každém letošním zasedání, musíme chápat nikoliv tak, že každý měsíc vzrostou úroky, ale tak, že ČNB bude pravidelně každý měsíc přemýšlet o tom, zda je zvýšit, či nezvýšit. A to je vlastně báječná věc, protože to znamená, že si můžeme dovolit naši vlastní, na míru šitou měnovou politiku, a nejsme ve vleku Evropské centrální banky, která žádné zemi nemůže šít úroky a další parametry měnové politiky na míru.

Inflační tlaky jsou v současnosti patrné u vícero druhů zboží a služeb. Nejvíce se utrhly ze řetězu ceny stavebnin, které oproti minulému roku vzrostly i o stovky procent, zdražování je znát i u ojetin a jídel v restauracích. Jaké komodity a proč jsou v tomto období nejvíc náchylné k růstu cen?

Sponzora zrychlující inflace není složité najít. Výrazně vzrostly především ceny meziproduktů o 12 a energií o 8,9 procenta. Konkrétně ceny chemických látek a výrobků vyskočily o 39,6 procenta, a to zejména v důsledku nízké srovnávací základny v červnu 2020.

Další vývoj průmyslových cen částečně ovlivní dění na ropném trhu. Zástupci zemí skupiny OPEC+ se totiž před několika dny konečně dohodli na částečném povolení utažených opasků – tedy na postupném zvyšování těžby od srpna. Do konce roku budou měsíčně produkci zvyšovat o 400 tisíc barelů ropy denně. Cena ropy Brent proto klesá z hladiny 2,5letých maxim u 78 USD/barel pod hladinu 70 USD/barel. To do dalších měsíců sníží cenové tlaky u dosud rychle zdražujících energií. Potíž je v tom, že průmyslové ceny tlačí nahoru také rychle zdražující kovy a další položky.

Lidé, kteří si pořizují první vlastní bydlení, by měli mít podle koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 šanci získat od státu bezúročnou půjčku na splacení deseti procent hypotéky, přičemž by se jim tato půjčka ještě snižovala o dvacet, třicet a padesát procent za první, druhé a třetí dítě. Jak hodnotíte tento záměr středopravicové koalice a koho, proč a jak by měl stát při pořízení bydlení podporovat?

Je mi záhadou, proč si uskupení ODS, KDU-ČSL a TOP 09 stále ještě říká středopravé, když tohle je typicky levicový nápad. Tenhle nápad je založen na velmi pochybném konceptu „potřebnosti“, nikoliv na konceptu zásluhy.

Fakta jsou taková: Na bydlení není nárok. Bydlení není právem. Nemáte právo bydlet – máte právo si na bydlení vydělat a za peníze si jej potom koupit.

Pokud to někdo otočí, jako v tomto případě zmíněná koalice, řekne tím: Kdo chce bydlet, má na to právo a dostane dar od státu v podobě bezúročné půjčky. Tuto bezúročnou půjčku mu musí skrze státní přerozdělování poskytnout ti, kdo vydělávají, ze svých daní. Takže ti, kdo si vydělávají, své peníze dávají těm, u kterých stát došel k názoru, že mají na bydlení nárok. To je zvrhlé.