Česká národní banka letos podruhé zvýšila základní úrokovou sazbu, tentokrát z 0,5 na 0,75 procenta. Jde o krok odpovídající nynějším inflačním tlakům, když zákonným posláním ČNB je dbát o cenovou stabilitu, nebo mělo být zvýšení razantnější až na jedno procento, jak část trhu očekávala? A jak číst slova guvernéra Jiřího Rusnoka, že centrální banka je připravena zvyšovat úrokové sazby na každém letošním zasedání?

Myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Jiná věc už je, že to v podstatě napravuje některá chybná minulá rozhodnutí. Inflace je hodně vysoká a má stále sklon růst. A bez zvýšení úrokových sazeb jednak není možné ji zbrzdit, jednak i dochází k tomu, že nejen úroky v bankách, ale i výnosy na kapitálovém trhu, tj. třeba v penzijních fondech, jsou tak nízké, že ani nepokryjí inflaci, takže lidem se úspory znehodnocují.

Výrok guvernéra Rusnoka, že ČNB je připravena zvyšovat úroky na každém letošním zasedání, musíme chápat nikoliv tak, že každý měsíc vzrostou úroky, ale tak, že ČNB bude pravidelně každý měsíc přemýšlet o tom, zda je zvýšit, či nezvýšit. A to je vlastně báječná věc, protože to znamená, že si můžeme dovolit naši vlastní, na míru šitou měnovou politiku, a nejsme ve vleku Evropské centrální banky, která žádné zemi nemůže šít úroky a další parametry měnové politiky na míru.

Inflační tlaky jsou v současnosti patrné u vícero druhů zboží a služeb. Nejvíce se utrhly ze řetězu ceny stavebnin, které oproti minulému roku vzrostly i o stovky procent, zdražování je znát i u ojetin a jídel v restauracích. Jaké komodity a proč jsou v tomto období nejvíc náchylné k růstu cen?

Sponzora zrychlující inflace není složité najít. Výrazně vzrostly především ceny meziproduktů o 12 a energií o 8,9 procenta. Konkrétně ceny chemických látek a výrobků vyskočily o 39,6 procenta, a to zejména v důsledku nízké srovnávací základny v červnu 2020.