Německá ekonomika ve 4. čtvrtletí roku 2024 klesla o 0,2 % a ministr hospodářství Robert Habeck výrazně snížil odhad jejího růstu za rok 2025 z 1,1 % HDP na pouhých 0,3 %. Kde hledat hlavní příčiny?
Příčiny jsou jednoduché, spočívají v ideologii ESG a v tom, že Evropa páchá zelenou sebevraždu. „Německá ekonomika je v hluboké krizi. Její hrubý domácí produkt se letos pravděpodobně sníží o 0,1 procenta.“ To nejsou moje slova (ačkoliv bych je podepsala). To je doslovná citace Petera Leibingera, prezidenta Svazu německého průmyslu (BDI). Bude to poprvé od znovusjednocení země v roce 1990, kdy ekonomika bude klesat třetím rokem za sebou.
Nejde jen o to, že Německo je v recesi. Jistě zdravější a zvladatelnější je krátká prudká recese než chronický mírný propad, který právě nyní Německo zažívá. Tento typ chronického pomalého zmenšování ekonomiky je totiž trvanlivý, těžko jej lze otočit. Tento typ chronického poklesu není totiž založen na likvidaci přehřátých investic, které si investoři navnadění nízkými úroky nabrali v době konjunktury a pak zjistili, že se jim nerentují. Toto je jiný pokles, založený na plíživé ztrátě konkurenceschopnosti a na projídání dlouhodobého bohatství.
Paradoxně i tento pokles je nadhodnocený, míněno, měl by být ještě hlubší. Část naměřeného ekonomického výkonu je totiž dána tvorbou neproduktivních investic (obnovitelné zdroje nahrazující stabilní zdroje energie), nebo výrobou zboží, po kterém není poptávka (jako elektromobily). Výroba na sklad sice navyšuje HDP, ale nezvyšuje bohatství země.
Čtvrteční makroekonomická prognóza českého ministerstva financí počítá s růstem HDP o 2,3 %. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že výsledek mohou k horšímu ovlivnit případná americká cla. Není 2,3% růst příliš optimistický, zvláště ve chvíli, kdy se sousednímu Německu nedaří?
Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
Jediným způsobem, jak navýšit růst HDP a strefit Stanjurův odhad, je na dluh skrze výdaje vlády. Ale to by byl jen růst na papíře, nebyl by to skutečný růst. Byl by to růst půjčený z budoucnosti, takže vlastně podvod a Potěmkinova vesnice.
Guvernér ČNB Aleš Michl chce uložit miliardy eur do bitcoinu po vzoru Salvadoru, kde bohatství státu takto přechovává prezident Nayib Bukele, který v zemi zatočil s kriminalitou. Mnoho lidí se ale státní investice do bitcoinu bojí a kritizuje ji. Jaký je váš názor?
Už aby to bylo. Američané to nejspíš budou dělat taky. Tady nejde o bitcoin. Tady jde o něco jiného. Jde o klesající kvalitu fiat měn. A o to, že centrální banky potřebují dostat do svých devizových rezerv něco jiného než fiat měny. Zejména pokud fiat měny budou přeměněny na CBDC, tedy digitální měny centrálních bank, tak vám klidně cizí mocnost může vaše devizové rezervy skrze CBDC „vypnout“. Ale bitcoin ani zlato vám nikdo v devizových rezervách „nevypne“! Já s tím krokem souhlasím. Bitcoin sice je volatilní, ale pořád je bezpečnější než CBDC...
Ministerstvo životního prostředí se chlubí – Česko snížilo za jediný rok emise skleníkových plynů o 15 %. Jenže, za jakou cenu?
Řeknu vám to asi takto: Věda neví, zda současné oteplování je mimořádné, nebo není. Věda neví, zda se na něm nějak podílí člověk, případně jak moc. Věda neví, zda CO2 je příčinou, nebo důsledkem oteplování. Věda neví, zda oteplování je pro člověka příznivé, či nepříznivé. Panel vědců CLINTEL prohlásil, že CO2 není znečišťující látkou, naopak je to plyn nezbytný pro veškerý život na Zemi a příznivý pro přírodu. Ale politici deklaratorně prohlásili pravý opak a usnesli se, že kvůli klimatické nouzi musíme omezit emise CO2.
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Česká televize rozjela na sociálních sítích kampaň s využitím memů, kterou chce poukázat na to, že koncesionářské poplatky se nezvedly už od roku 2008, ale ceny všeho v ekonomice rostou. Je to, podle vás, dobrý nápad, jak přesvědčit veřejnost, aby se na ČT platilo víc?
Je to dobrý nápad na to, jak na poplatky ještě víc přitáhnout pozornost. Koncesionářské poplatky jsou dobré k jediné věci: Ke zrušení.
Tržby v české gastronomii klesly loni po zohlednění inflace o 6 %. Svůj vliv na to měly i tragické povodně, kdy v září klesly tržby nominálně o 12 % a v říjnu o 4 %. O špatné situaci restaurací a hospod se ale bavíme posledních pět let, už od covidu. Skomírá české gastro?
Ano, skomírá, a není samo. Problém mají v podstatě všechny služby. To rozhodně není v souladu s tvrzením o bohatých a utrácejících spotřebitelích. A jak je tedy možné, že český HDP oficiálně stále roste? To je snadné. Také růst českého HDP, stejně jako v případě Německa, je nadhodnocen tím, že nafukuje HDP o neproduktivně vynaloženou práci, která bohatství nezvyšuje. Když musíte jako podnik zaměstnat na vykazování ESG tabulek jednoho pracovníka, který vyplňuje, kolik zaměstnanců jezdí do práce na kole, HDP tím sice oficiálně naroste, prakticky jsou ale hodnoty nikoliv vytvořeny, nýbrž jen spotřebovány.
Pro Česko má tohle všechno velmi zajímavý důsledek: Zatímco velké korporace v Praze stále ještě tančí na palubě, průmyslové oblasti vzdálenější od Prahy už nestíhají vylévat vodu. Země se bude více polarizovat. A to krom jiného i voličsky. Část lidí ekonomické problémy dosud nevnímá, jiná část je již vnímá velmi silně. V letošních volbách to bude vidět velmi silně.
ANATOMIE SVOBODYMarkéta Šichtařová a Martin Vavruša
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný