Při první vlně nákazy jste měli problém s vedením nemocnice ohledně proplácení odměn i ošetřovného zdravotníkům, vybíráním si volna na ošetřování dětí a také se zajištěním školek a družin pro děti zaměstnanců. Zlepšila se nyní tato situace, když jsou zdravotníci daleko více vytíženi? Postaral se stát skutečně o děti – menší školáky – mladých zdravotníků? Nemáte problém s tím, že chybí nyní v terénu mladé maminky – zdravotní sestry či lékařky?

Stát se teď ke všem zdravotníkům chová daleko vstřícněji než na jaře. Vyplácejí se kompenzační odměny na kovidových jednotkách, a ta větší odměna, ještě za jaro, by se měla vyplatit v nejbližších měsících.

Také zaopatřování dětí tak, aby zdravotníci i lékaři mohli zůstat v práci, se teď opravdu podařilo. Vytvořily se skupiny, pod záštitou krajského úřadu, které se o děti zdravotníků postarají. Není také problém s proplácením ošetřovného jako na počátku roku.

Celé Česko bojuje proti masivní vlně koronaviru, která má být u nás jedna z nejsilnějších na světě. Některé nemocnice, jako například v Uherském Hradišti či ve Zlíně, hlásí postupné naplnění stavů kvůli přírůstkům pacientů s covidem-19. Jak je na tom nyní ostravská fakultní nemocnice? Máte oproti jaru dostatek pomůcek a zařízení (ochranných oděvů, přístrojů pro ventilaci atp.), lůžek i personálu? Pomáhají vám například medikové či studentky ze středních zdravotnických škol nebo i jiní brigádníci?

Vedení nemocnice tentokrát velice rychle sehnalo pomoc, takže u nás fungují jak medici, tak i studenti zdravotnických škol. Ale hlavně se zrušila neakutní operativa, takže s urgentním příjmem a také na odděleních, kde se ošetřují pacienti s covidem-19, teď pracují lékaři a zdravotníci z ostatních oddělení a také z ambulancí. Stále se přeměňují další a další oddělení na prostory pro léčbu nakažených kovidem a pomůcek i přístrojů máme k tomu dostatek. Chtěla bych ale zdůraznit, že i když to zvládáme, jedná se o nestandardní krizový provoz a nevím, jak dlouho to při těch vysokých denních nárůstech budeme ještě schopni účelně řešit.

Problém je teď se seniory z různých domovů či léčeben, kteří jsou už stabilizovaní a mohli by se do svých zařízení vrátit. Jenže jsou stále pozitivní, takže naše vedení jedná o tom, kde jinde by jim mohla být poskytnutá další péče.

Jak vnímají zaměstnanci, tedy zdravotní sestry či ošetřovatelé, tuto krizovou situaci, která je mnohem vypjatější, než tomu bylo za první vlny? Nesetkala jste se u některých zdravotníků s úmyslem odejít ze zdravotnictví? Motivuje je nyní víc management z vedení FN Ostrava? A které zdravotníky byste nejvíce ocenila?  

Nechtěla bych někoho konkrétního přímo vyzvedávat, všichni si museli někdy sáhnout až na dno a zaslouží si úctu a poděkování. Jak jsem už řekla, pomáhají sestry z ambulancí, ale třeba i kuchařky mají úplně jiný náročnější režim, kdy musí chystat zcela novým způsobem stravu pro pacienty a zaměstnance. Zatím jsem se vůbec nesetkala s nějakými většími stížnostmi či poraženeckými náladami, že by chtěl někdo utéct. Všichni se chovají obětavě a zodpovědně, například vrchní i staniční sestry si berou služby na odděleních.

Bohužel teď se naplno projevuje, jak byla špatně zpracována tzv. personální vyhláška, která stanovuje minimální počet zdravotníků na jednotlivých pracovištích. Podle tohoto minima se řídila řada pracovišť a teď s tím jsou v krizi velké potíže.