V minulém rozhovoru jsme spolu řešily energetickou krizi, New Green Deal a stoupající ceny. Od té doby se ještě více přiostřily vztahy mezi Ruskem, Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí, což se dotýká i plynovodu Nord Stream 2. Nakolik je podle vás ohroženo dodávání plynu do Evropy narušením vztahů?
Nedostatek zemního plynu je uměle vyvolaný. Sleduje se tím zvýšení jeho ceny ze strany těch, kteří z toho profitují. Brzdí například zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, či chtějí dovážet plyn do Evropy tankery. Přitom sami si zajistí levný ruský plyn dlouhodobými kontrakty s Ruskem. Brusel požadoval a požaduje obchodování komodit na burze, kde se jedná o spekulativní obchody, což nyní můžeme sledovat.
Přiostření mezinárodních vztahů nemá přímou souvislost se zprovozněním Nord Stream 2 a ohrožením dodávek plynu z Ruska. Je to pouze jedna ze záminek na zemním plynu vydělávat neskutečné peníze, a to na úkor astronomického zvyšování jeho ceny na burze v Německu s dopadem na spotřebitele. Největší dopad je na občany zemí, které nemají uzavřen dlouhodobý kontrakt na dodávku zemního plynu s Gazpromem. Mezi tyto země patří i Česká republika, kde jsou ceny nejvyšší – platíme zhruba o 80 miliard korun ročně více, než bychom platili za plyn zajištěný dlouhodobými kontrakty s Gazpromem. Pro spotřebitele v České republice se plyn nakupuje na burze z Německa. Přitom dlouhodobé kontrakty mají zajištěny například Německo, Itálie a nyní i Maďarsko. Když to shrnu, na plynu vydělávají ti, kdo mají dlouhodobý kontrakt plynu s Ruskem, kde je cena z dlouhodobého kontraktu asi 270 dolarů a cena na burze pak 720 dolarů. Německo například dodává ruský plyn do Polska přes plynovod Jamal nebo na Ukrajinu, přičemž vydělává miliardy z těchto obchodů.
Nedostatek zemního plynu je uměle vyvolaný: Nepovolil se zprovoznit Nord Stream 2, který je natlakovaný a na spuštění čeká nejen ruský Gazprom, ale i řada západních investorů, kteří se na výstavbě podíleli. Spojené státy dodávají do Evropy zkapalněný plyn, ale za cenu, která je pro něj nejvýhodnější – to je za cenu nejvyšší. Proto původně přislíbené množství bylo dodáno do Číny, která vyšší cenu hradila. Německo a další země, které mají dlouhodobé kontrakty, tak mohou vydělávat na jimi vyrobeném nedostatku plynu miliardy eur. Jen Česká republika jim zaplatí o přibližně 80 miliard korun více, než by uhradila za plyn zajištěný dlouhodobými kontrakty.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová