Rozhovor s Milanem Knížákem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý. 

Pane profesore, sledoval jste teď v týdnu projednávání tahanic kolem paní Kočí a pana Bárty? Co se vám honí hlavou, když to vidíte ve zpravodajství?
Že se to děje ve straně, která přišla do politiky s tím, že odstraní korupci a od začátku nemají nic jiného než korupční skandály. Kdyby to nebylo tragické, bylo by to velmi směšné.

Komu věříte v této kauze?
Nevěřím nikomu. Pro mě jsou všichni nevěrohodní. Vždyť oni si mezi sebou předávali obálky s půlmilionem a dneska prý neví, proč a k čemu to je. Jeden říká, že je to půjčka, druhý že je to uplácení. Nedá se tam věřit nikomu, protože ta situace je naprosto podivná a nenormální.

• SLEDUJEME: Peníze za mlčení ve VV

O čem to celé svědčí?
Svědčí to o tom, že ze všeho nejvíc nevěrohodné jsou nové strany, což mě děsí. Pořád se tady křičí, aby se věci změnily a aby přišli noví lidé. Jenže většina nových lidí je horší než ti staří. To mě skutečně děsí. Nemáme lidi z Marsu, kteří jsou dokonalí a lepší než my. Zkrátka si musíme vychovávat lidi tady, musíme být rozumní a nekřičet neustále po něčem, co je nesplnitelné, protože prostě nemáme bezednou zásobu nových vynikajících odborníků a čestných lidí.

Jak se vy jako umělec díváte na to, že je tady ekonomická krize a peníze na umění nejspíš nebudou. Nechává vás to klidným a říkáte si, že ono to nějak dopadne, nebo pociťujete jistý druh nervozity?
Naopak, pociťuji zadostiučinění. Myslím si totiž, že grantová politika je špatná. Že se zkrátka nemá podporovat umění tak, jak se podporuje. Vůbec by mi nevadilo, kdyby umění nějakým způsobem vymizelo, aby se muselo o sebe samo opět zasloužit. Navíc si myslím, že výtvarné umění na tom není tak špatně, protože spousta soukromých investorů chce v době krize naopak nakoupit umělecká díla, aby někam uložili peníze.

Jestli jsem dobře rozuměl, říkal jste, že by se umění mělo vytratit, aby se znova po krizi nastartovalo?
Tak nějak. My jsme s mými studenty hovořili o takové utopii, co by se stalo, kdyby se objevil jakýsi virus a sežral všechna umělecká díla. Jedná se samozřejmě o utopii, ale na druhou stranu tím, že společnost podporuje umění, si ho v podstatě kupuje a umění má být nezávislé. Jakmile někdo za umění platí a dává granty, nárokuje si tím jistou službu a to si myslím, že je špatně.

To vy autoři ale přece chcete, abychom vám za to platili.
My autoři to takto nechceme, nebo alespoň já autor to takto nechci. Společnost ode mě samozřejmě sice může něco koupit, ale neměla by mě podporovat za nic. Myslím, že systém grantů, zvláště v tomto malém rybníce, kde každý kapřík zná každého kapříka, je vždycky trochu nepřesvědčivý a dochází k jistému nadržování, k minikorupci, a jak se říká, já na bráchu, brácha na mě.

To jsou granty, ale pokud si půjdu koupit obraz, to je v pořádku?
Samozřejmě, vezmete si svoje vlastní peníze a jdete si něco vybrat. To je naprosto v pořádku.