Ohlasy na sobotní protivládní demonstraci na Václavském náměstí v Praze, které se podle velice umírněného odhadu policie zúčastnilo 70 tisíc lidí, byly hodně odlišné. Ty nejradikálnější a vůči účastníkům nejnenávistnější vyjádření reprezentuje třeba člen ODS a kandidát do komunálních voleb v obvodu Brno-sever Bronislav Šimoník. „Ve standardních demokraciích se stát s tímto dobytkem nikde nemazlí. Ve Francii klidně žluté vesty rozeženou třeba i střelbou,“ rozohnil se na sociálních sítích. Co si o podobných výzvách k násilí proti demonstrantům, které navíc tento politik nazval lůzou, myslíte?

Je to, domnívám se, výraz aktuálního šoku, hrůzy, zoufalství a překvapení regionálního politika, jehož komentář mě osobně nevzrušuje, nezajímá, a tudíž ani neuráží. Už proto, že největší sprosťárny se říkají většinou slušně. Ta expresivní a hysterická výzva k násilí je hloupá. Domnívám se, že její autor byl nebo je ve stavu snížené příčetnosti. To je, může být, polehčující okolnost. I tak má ten komentář jistou informační hodnotu, se kterou mohou voliči a občané pracovat. Obecně je zřetelné, že jistá část veřejnosti, včetně části politické reprezentace a některých redakcí médií hlavního proudu, má omezený kontakt s realitou života normálních lidí. Překvapilo mě právě to překvapení překvapených. Nikoli účast, kterou jsem si dokázal představit menší stejně jako i větší.

Méně drsné, ale také kritické komentáře k demonstrantům poukazovaly na to, že se na Václavském náměstí sešli a především na ceny energií si stěžovali nezodpovědní lidé, kteří mají exekuce, utrácejí za alkohol a cigarety a podobně. Měl by zodpovědný člověk zapotřebí zúčastnit se takového protivládní protestu?

Určitě ano. Osobně mám ve svém okolí, zejména v prostředí online kontaktů, hodně známých a facebookových přátel, kteří se protestu účastnili. Jejich motivace je plně racionální i legitimní. Mají oprávněné obavy z budoucnosti. Vědí, že nejhorší je zima! Tady jeden plus jeden svetr nic neřeší. Některým jistě už došly i složenky na zálohy energií. V okamžiku, kdy jsou vaše zálohy, složenky, tedy fixní životní náklady větší, než je příjem z poctivé práce, mzdy, je pokojná demonstrace v centru hlavního města akt dosud maximálně konstruktivní komunikace. Pokud to někdo v současné vládě a mezi aktuálními držiteli moci nechápe, máme problém, a to úplně všichni.

Mezi ty, kdo obavy lidí, kteří přišli na Václavské náměstí, prý chápe, se zařadil předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Trochu to vypadalo, že má demonstranty za vystrašené chudáčky, kteří se ale nemají důvod bát, protože pětikoaliční vláda maká na tom, aby strach lidí z budoucnosti zmírnila. Působí tento jím vyjádřený postoj k demonstrantům věrohodně?

Je zřetelné, že současný ministr vnitra a místopředseda vlády vážnost situace pochopil, situaci dobře vyhodnotil. To samozřejmě na stavu věcí a hrozbě, které kolektivně čelíme nic nemění.

Také na sociálních sítích najdeme příspěvky vyjadřující pochopení pro demonstranty. Autorem jednoho z nich je Vít Kučík, mluvčí Českých elfů, který ovšem jedním dechem všechny vyzývá k tomu, aby s odvahou čelili nadcházejícím těžkým časům. Volá po odvaze, které je člověku zapotřebí, aby se mu nezačala třást kolena z chudoby a z nejisté budoucnosti, i k tomu, abychom nezačali se zlem dělat dohody a kompromisy. Máme těm těžkým časům čelit s odvahou jako ranám osudu, nebo je brát i jako důsledek nesprávných politických rozhodnutí?

Situace je důsledkem postupné degenerace nejen politické elity euroatlantického prostoru. Ta politická rozhodnutí, jejichž plody teď budeme sklízet, mají kořeny už na počátku století. Válka na Ukrajině je akcelerovala a obnažila. Náraz a dopad to bude drtivý. Zima, stejně jako jaro, mohou být kruté. Pozitivní je, že ve výsledku dojde k zásadní, dosud obtížně představitelné změně procesů řízení, včetně většinového souhlasu, konsensu v praxi správy věcí veřejných. Současný evropský management, včetně vlády České republiky je pak zárukou, že to tak ve výsledku i nutně bude.