Osm z deseti Čechů se domnívá, že pořízení vlastního bydlení je pro ně za současných podmínek nedostupné. Zároveň si 88 procent českých občanů myslí, že se v blízké budoucnosti situace nezlepší. Vyplývá to z Indexu budoucnosti bydlení, který prezentovala Komerční banka. Kde je příčina?
Za hlavní překážky pro získání vlastního bydlení lidé označují vysoké ceny nemovitostí, rostoucí náklady za stavební práce a materiál a nízké příjmy a úspory, které jim neumožňují dosáhnout na hypoteční úvěry. Je to naprosto tristní vysvědčení končící vlády Petra Fialy, a hlavně Pirátské strany, která měla oblast bydlení až do svého neslavného vyhazovu v této vládě na starosti.
Vývoj cen hypoték v poslední době nedosažitelnost vlastnického bydlení nadále prohlubuje. Právě letos mnoho klientů bank, kteří financovali své bydlení pomocí hypotečního úvěru, čelí značnému zvýšení úrokové sazby. Zatímco v roce 2020 byla průměrná úroková sazba hypotečních úvěrů 2,2 procenta, v současné době činí 4,7 procenta.
Získat a zaplatit bydlení, ať již vlastní či nájemní, je v České republice čím dál větší problém. Což se negativně propisuje do mnoha dalších zásadních oblastí. Rekordní propad porodnosti, nárůst nezaměstnanosti, stagnace hospodářského výkonu.
Jaké vidíte další problémy u fenoménu nedostupnosti bydlení?
Dostupnost bydlení zdaleka neovlivňuje pouze cena za realizaci stavby, nebo finální výše nájemného a všech nákladů spojených s bydlením (voda, energie, teplo), ale celkový stav ekonomického prostředí, výše mezd, regionální stav pracovních příležitostí, pracovní mobilita, kvalita dopravního spojení apod.
Například celková dojížďka do Prahy za prací se pohybuje v rozmezí 200 000 – 250 000 lidí denně a dojížďka na vysoké, střední i základní školy dosahuje téměř 100 000 osob denně. Společenské náklady i časové a finanční ztráty odpovídají ztracenému výkonu několika tisíc pracovníků, kterých je všude takový nedostatek. I toto má přímou souvislost s nedostupností bydlení – v tomto případě v Praze. V dlouhodobějším měřítku jsou dnes ceny nemovitostí dvojnásobné oproti roku 2010, přičemž mzdy se zvýšily pouze o polovinu.
Anketa
Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?
hlasovalo: 4333 lidí
Krize bydlení v české metropoli se stala zcela bezprecedentní. Na bydlení tu přestává mít i střední třída a představuje to obrovské riziko pro praktické fungování města. Tlak vysokých cen zároveň vytváří riziko další suburbanizace (stěhování se za Prahu) a zvyšování zatížení hlavního města dojížděním.
Trh s nemovitostmi – zejména v Praze – je v současné době deformovaný i fenoménem typu Airbnb a dalších krátkodobých pronájmů v bytech, které velmi často vlastní cizinci. Rozšiřování tohoto typu ubytování mimo standardní hotely, v běžných bytových domech rovněž po ekonomické stránce trh pokřivuje trh s nemovitostmi a nájmy, ale také narušuje sousedské vztahy.
Jaká jsou řešení tohoto neutěšeného stavu?
Zajištění fyzicky i cenově dostupného bydlení pro pracující občany a rodiny a pro naše seniory musí být strategickou prioritou budoucí vlády. Stát musí převzít hlavní zodpovědnost za koordinaci a realizaci bytové politiky. Prakticky každá evropská země svůj model bytové politiky má. Kromě České republiky.
Problém nedostupného bydlení nevyřeší pouze vyšší podpora developerské výstavby. Potřebné jsou komplexnější zásahy do podoby, struktury a kompetencí orgánů veřejné správy v oblastech stavebního řízení a územního plánování a zejména podpora alternativních druhů výstavby a typů bydlení. Zejména masivní státní podpora družstevní a obecní bytové výstavby.
Řada ukazatelů i výpovědí soukromých developerů jasně naznačuje, že ceny nebudou klesat, dokud bude po nových bytech poptávka. V ceně a dostupnosti bydlení totiž hrají důležitou roli i jiné faktory, než jen prostý objem nabídky developerských bytů – například skupování bytů na investice, nízká diverzita realitního trhu, anebo prostý fakt, že developeři nejsou ochotni byty zlevňovat a raději již povolené projekty pozastaví, jestliže pro ně nemají předpokládaný odbyt za požadovanou cenu.
Je naprosto tragické, že pouhá 3 procenta ze všech bytů v České republice tvoří obecní byty. A to ještě cca 13 000 z nich je prázdných, kvůli jejich neobyvatelnosti. V SPD jasně říkáme, že je naprosto nutné začít okamžitě budovat nové a rozsáhlé kapacity obecního bydlení: bezúplatným převodem státních pozemků na obce, nulovou sazbou DPH na obecní (ale i družstevní) bytovou výstavbu či státní podporou mechanismů pro odkup privátních bytů do vlastnictví obcí a měst.
Jak ale upozorňuje studie ekonomického centra CERGE-EI, aby efekt nové výstavby kompenzoval růst cen nemovitostí, muselo by být každoročně postaveno přes 100 tisíc bytů. A to přesahuje i historicky nejvyšší úroveň výstavby z roku 1975 v celém Československu.
Fotogalerie: - Český jarmark na Moravě
To je otázka nabídky. Co strana poptávková? Co nabízí v oblasti bydlení mladým lidem a mladým pracujícím rodinám vaše hnutí SPD?
Budeme prosazovat zřízení státní hypoteční banky, která by poskytovala (zejména) mladým lidem úvěry na bydlení pro pracující rodiny s velmi nízkými úrokovými sazbami (zhruba do 1 %).
Chceme zavést výhodné manželské a rodinné půjčky garantované státem pro pracující manžele se snížením splácené částky vždy po narození dítěte a s pozastavením splácení vždy v době, kde jeden z rodičů čerpá rodičovskou dovolenou. Po narození prvního dítěte v rodině by tato půjčka byla snížena o třetinu jistiny, po narození druhého dítěte o polovinu zbývající jistiny a po narození třetího dítěte bude následovat odpuštění celého zbytku dluhu.
A také bychom poskytli příspěvek na splácení hypotéky rodinám v době, kdy jeden z rodičů pečuje o dítě v rámci rodičovské dovolené a druhý pracuje. Protože v tomto období dochází k největšímu propadu disponibilního příjmu rodiny, což je, bohužel, často i důvodem, proč mladí lidé založení rodiny a přivedení dítěte na svět odkládají nebo odmítají.
Stát musí udělat všechno pro to, aby se pracující lidé nemuseli bát mít děti. Aby cítili jistotu, že jim stát po celou dobu, kdy děti řádně vychovávají, bude všemožně pomáhat. A to v prvé řadě v tom ohledu, aby měli kde bydlet a aby pro ně náklady na bydlení nebyly likvidační.
Kdykoli hovořím se středoškolskými studenty, tak slyším, že by v blízké budoucnosti rádi zakládali rodiny a měli děti, ale obávají se toho, že si nedokáží poradit s vysokými cenami bytů a nájemného. To, že by dosáhli na nehorázně drahé hypoteční úvěry je pro většinu z nich nedosažitelným snem. A to je pro mě nepřijatelné.