Ekonom Thomas Piketty ve svém blogu na Le Monde píše, že lidé ze Západu, z Paříže, Berlína či Bruselu nechápou, že lidé z Česka či Polska projevují nedostatek vděku za dotace z EU. Upozorňuje, že ČR a Polsko to vidí jinak, protože investoři ze Západu tu vlastní zhruba čtvrtinu fixního kapitálu a více než polovinu, pokud jde o vlastnictví firem. Mezi lety 2010 až 2016 roční odliv zisku z ČR reprezentoval 7,6 procenta HDP, zatímco dotace z EU v tom samém období činily jen 1,9 procenta HDP. Analytička Lenka Zlámalová píše, že od nás za tu dobu odteklo na dividendách 2 252 miliard korun, zatímco dotace z EU byly 563 miliard korun. Jsme tak prý „krmelcem Evropy“ a jsme největším poraženým ze střední Evropy… Je tomu tak?

Je pravda, že na dotacích v podobě různých eurofondů dostáváme ročně více, než kolik do těchto fondů platíme. Z tohoto pohledu jsme skutečně čistými příjemci. Čistými plátci jsou země, jako jsou Německo anebo Francie. Jenom hodně naivní člověk by si však mohl myslet, že země, jejichž hlas má v EU de facto největší váhu, nás do Unie přibraly kvůli tomu, aby se s námi rozdělily o to, čeho mají více než my, a nastolily majetkovou rovnost mezi národy. Takhle kapitalismus nefunguje. Ve skutečnosti od nás odtéká mnohem více peněz, než kolik se k nám přerozděluje. Už mne ani nebaví neustále opakovat, že peníze od nás odtékají nejmocnějším finančním skupinám, zatímco peníze přicházející k nám jdou z kapes středních a nižších příjmových vrstev ze zemí, jako jsou Německo anebo Francie.

A co s tím můžeme dělat?

Co s tím můžeme dělat? Máme plnou svobodu s tím nesouhlasit. To je asi tak všechno. Změnit by se to dalo například tak, že by Evropská unie prosadila zásadu, že zisky musejí být bezezbytku zdaněny tam, kde vznikají. Také by musela postavit mimo zákon daňové ráje, omezit i další formy švindlování v přiznávání daní a tak dále. Něco takového Evropské unii ale ti skutečně mocní nedovolí. Kvůli tomu přece nevznikla. Organizace typu Kulatý stůl průmyslníků mají v rozhodování o těchto věcech více hlasů než celý Evropský parlament dohromady. Věnuji tomu několik kapitol v knížce Evropské rozpory ve světle migrace, která vyšla vloni. Představte si, že bankéři a bohatí rentiéři takové knížky snad vůbec nečtou. Aby si toho všimli, musel bych to asi vydat v podobě knížky šekové.

A není potřeba, aby byl v České republice silný český kapitál, aby čeští kapitalisté reinvestovali své zisky v ČR a měli zájem na tom, aby naše země vzkvétala?