Souhlasíte s hodnocením některých odborníků, že nastanou krušné doby a je na čase se předzásobit potravinami, benzínem a tím, co člověk nezbytně potřebuje?

Většina těch katastrofických scénářů vychází z lineárních projekcí. To znamená, že vycházejí z propočítávání dosavadní linie ekonomické a vojenské do budoucnosti ekonomie. Je to samozřejmě způsob nutný, ale nesmí být jediný. Už proto, že jsou věci, které se započítat prostě nedají.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Právě dnes si připomínáme výročí osvobození Prahy, tak se podívejme tímto směrem. Je oblíbenou tezí, že se Hitler ve svém hodnocení síly Ruska přepočítal. Ale on se nepřepočítal. Všechna data, která byla k dispozici o Sovětském svazu po dobu 20 let – od skončení občanské války, postupu industrializace – dávala za pravdu prognóze, že Sovětský svaz musí prohrát. A nikdo nemohl předpokládat, že se Stalinovi podaří postavit Rudou armádu vlastně dvakrát, po porážkách v prvních měsících. A další věc, kterou nikdo nemohl předpokládat, bylo obnovení zbrojní výroby poté, co industriální část SSSR byla obsazena.

To jsou faktory, které se nedají započítat. Tam musíte vložit empatii, uznání organizačního talentu zúčastněných politických elit nebo také nadšení obyvatelstva. To znamená, že lineární propočty, na kterých jsou současné prognózy stavěné, jsou v zásadě správné, není to ale jediná varianta budoucnosti. Jsou tam i faktory, které tam započítány nejsou, ale musí se s nimi počítat.

S čím tedy máme počítat dnes?

My žijeme v době, která nesnese analogii, protože je naprosto jedinečná. Díváme se na situaci, kdy končí nadvláda Západu nad světem. A naše reakce je plná emocí, je nedopracovaná, protože ty samotné procesy jsou nedopracované. Všimněte si například jen toho, jak naprosto odlišně reagují na ekonomické problémy EU a USA. Zatímco EU staví na úsporách, USA šly cestou povzbuzování výroby. Klasické modely. Ale když se tyto dva odlišné modely zaváděly, nikdo z nás nemohl s jistotou říct, který je správnější.

Evropa si zrovna pevně nestojí, čím dál více zemí má problémy…

Ano, zatímco EU jde do minusu v HDP, Spojené státy jsou, byť málo, ale 2 % v plusu. Navíc se Obamovi podařilo zvednout zahraniční obchod na dvojnásobek, což je jeho obrovský úspěch. Problém je navíc v tom, že Západ reaguje zcela nejednotně. Jsem dokonce přesvědčen, že Německo, jako sólista, reaguje podobně jako USA, ale totéž Německo, jako Evropská unie, sází na ty drastické úspory. Řekl bych, že v EU se vede válka Severu proti Jihu.

Proto propočítat za této situace, jaký bude další vývoj, je nesmírně obtížné, když uvážíme třeba sebevražedné chování francouzského prezidenta v jeho zahraniční i vnitřní politice.

Neznamená to ale také, že zrovna takové Německo si bude hrát především na vlastním písečku a klidně nechá padnout zbytek EU, hlavně, když se ho to nedotkne? Nepřipomíná to v určitých rysech právě Hitlerovy teze?

Německo tu Evropu nenechá utopit, když to nebude nezbytně nutné. Ono totiž tu Evropu potřebuje. Například Česko také potřebuje, ale jenom jako ekonomickou periferii. Jakmile si například Čína prosadí, že subdodávky do německých investic budou dělat Číňané, tak nám končí výroba. A Čína je druhým největším obchodním partnerem Německa po Francii a před USA. Proto tato asymetrie se mění ve výrazný neprospěch takových malých celků jako je Česko. A protože my neděláme nic pro české programy, tak máme tu optiku ještě pesimističtější, než ji mají Němci. Protože to na nás dopadá dvakrát. Za prvé to na nás dopadá jako na Evropskou unii a dopadá to na nás také jako na periferii EU.

Dalším problémem je šílená militarizace. Je to zvláštní subkultura na Západě, kdy část politické elity spojená s vojenskou byrokracií prosadila do vědomí novinářů, politiků, ale i řady kantorů představy o nedostatečné vyzbrojenosti či o malém odhodlání Evropy… To jsou přece příšerné nesmysly!!!

Proč?

Protože Západ nikdo vojensky neohrožuje! Samozřejmě, kromě teroristů, ale proti nim se konvenčními vojenskými způsoby nepostupuje a nebojuje se proti nim zvyšováním vojenských výdajů. Můžete mi říct, kdo ohrožuje v současné době Německo? A když tu otázku dotáhneme do konce, proč jsou v Německu americká vojska?

Pozůstatek z doby, kdy ve východním Německu byla sovětská armáda?

A k čemu? Tady se vytvořila zvláštní subkultura myšlení, která není na první pohled pro veřejnost patrná, ale podle které se rozhoduje. To snad chtějí válčit s Čínou, nebo snad s Ruskem? To je přece absurdní!

A kdyby snad chtěli svrhnout vládu na Pobřeží slonoviny, jako to udělali v roce 2011, tak na to přece stačí dva prapory. A doufám, že nechce snad někdo tvrdit, že k tomu nemá Evropa dostatečný potenciál. Má! A dokonce nadbytečný. Evropu opravdu nikdo neohrožuje. Takže všechny ty řeči o nedostatku vůle, o malých vojenských výdajích, jsou prostě nesmyslné! Ale zato výrazně spoluvytváří ten pocit krizovosti, který se ale snadno může změnit v katastrofální realitu.

Takže i Vy souhlasíte s možností katastrofální reality? Ostatně, ve své knize Válka možnost vojenského rozuzlení připouštíte…

Je to ale jen jeden z možných scénářů. Když se bude politická elita chovat i nadále lineárně, tedy tak, jak se chová doteď, tak tato varianta je docela předvídatelná.

A co je podle Vás dobrý scénář, aby se to změnilo?

Ona je v prvé řadě vadná filosofie Západu. Západ musí provést sebezpytování a pochopit, porozumět sám sobě a svému postavení v současném světě. My se už konečně musíme vyrovnat se skutečností, že Čína pro nás není mladší bratr, ale partner, že Indie je partner. My nesmíme mentorovat a myslet si, že u nás je všechno v pořádku. My nemůžeme přece, jako Evropa, hlásat lidská práva a rozhánět demonstrace lidí, kteří jsou bez práce… My nemůžeme učit o dodržování lidských práv a házet bomby na Libyi. Tímto způsobem myšlení se Západ izoluje. A ten den, když se dostaneme do pozice nejen slabšího, ale i nenáviděného, se přibližuje.

Myslíte tedy, že si lidé nepotřebují dělat zásoby potravin, vody a benzínu, jako to radí někteří experti?

To neříkám (směje se Krejčí). Když se totiž dívám na vedení Evropské unie a NATO, tak mi docela běhá mráz po zádech.