Jak byste popsal jeho osobnost a jeho úlohu v době, kdy byl na politickém vrcholu?

Nebyl to řečník ani stratég kalibru Fidela Castra. Byl to však člověk unikátně poctivý, pracovitý a skromný. Právě to si – stejně jako absolutní odolnost ke všemu, co zavání korupcí – zachoval i na postu šéfa strany. Vinit ho z trapasu, jímž to skončilo v listopadu 1989, není fér. Jiný by možná uměl postupovat mazaněji. „Maltu místo Jalty“ však ukuchtily obě supervelmoci. Spojenců se na nic neptala ani ta východní. Proti takové přesilovce by to neuhrál ani žádný politický Copperfield.    

Slyšel jsem vaše vyjádření pro Český rozhlas a už si přesně nepamatuji, co jste tam řekl, ale myslím, že to bylo něco v tom smyslu, že to byl dobrý člověk do nevhodné doby (případně mě snad opravíte, pokud si to pamatuji špatně). Mohl byste tuto myšlenku prosím trochu rozvést?

Miloš Jakeš chtěl modernizovat socialismus a nebyl zdaleka sám. Gorbačov ho ujišťoval, že právě to je i jeho cílem. Až do listopadu 1989. A pak ho hodil napospas intrice, zákeřné i velice osobně. Už od konce 70. let totiž přicházeli do styku jako tajemníci ÚV se stejnou resortní odpovědností. Jakeš nebyl s to uvěřit, že na něj straží past. Signály, které mu o tom nosila řada lidí, považoval za podvrhy. Podraz, jehož obětí se stal, byl tak o to podlejší, že stavěl právě na Jakešově betonové víře, že Moskva a osobně Gorbačov by mu nic podobného nikdy neprovedli.      

Jak na pana Jakeše budete vzpomínat?

Jako na muže nevšední osobní integrity. Z toho, co za svůj život vykonal, se nikdy trapně nevylhával. Své krédo – a emancipační i civilizační skok, které naší zemi přineslo – hájil i v televizních rozhovorech z posledních let a diskusi s každým, kdo ho zastavil na ulici či v metru. A tak mu dávalo za pravdu i stále víc lidí, jimž byl karikován jako panovačný hlupák. Za krize, jaká tu ještě nebyla a právě začíná, jich bude ještě mnohem víc.   

Máte informace, proč jeho pohřeb a úmrtí proběhly v utajení?

Rodina chtěla být ušetřena urážlivým divadýlkům, jakými se mstiví ubožáci předvedli i při posledním rozloučení s Jakešovou paní. Tomu porozumí každý, kdo si neamputoval čest a svědomí.