Nejen Česko se potýká s pandemií koronaviru. A má problémy. Velké. Kdo z toho vychází nejlépe, jsou asijské země, a to nejen ty s autoritativním režimem, jako je Čína či Vietnam, ale i Jižní Korea, Tchaj-wan. O čem to svědčí? Není to předzvěst budoucího vývoje, že životaschopnější jsou právě tam?

Je pravda, že země s autoritativním režimem jako Čína a Vietnam jsou na tom lépe, ale to je pravda tak z půlky. Jižní Korea je sice demokracie, ale lidé tam poslouchají a šlapou jako v Číně. V Jižní Koreji když řeknete nechoďte do restaurace – ale necháme je otevřené – tak Jihokorejci do nich nebudou chodit. Když řeknou necestujte dva roky do Evropy, tak tam nepojedou. Oni jim to nezakazují, ale lidé tam jsou velmi ukáznění. To je velký rozdíl mezi Evropou, Spojenými státy a těmito národy.

Do jaké míry je to výsledek výchovy a také uvědomění si toho, že svoboda musí jít ruku v ruce se zodpovědností, je diskutovatelné. Je evidentní, že u nás pořekadlo o svobodě ruku v ruce jdoucí se zodpovědností velmi kulhá. Není se čemu divit. Třicet let nikdo nikoho k ničemu nevede. Těžko můžeme dneska očekávat, že Čech mající pocit, že před 30 lety nabyl svobody, se jí dnes bude jakkoliv vzdávat. Je to samozřejmě pomatené, ale bohužel to tak je.

Asie si prošla SARS i MERS. Poučili se, a tudíž tu věc nepodcenili. Hlavně v Jižní Koreji je neuvěřitelně vyvinutý systém registrace lidí. Vše je digitalizováno. Odbírají vzorky, vyhodnocují je. Systém tam úplně jinak funguje. Zatímco my pořád mluvíme o chytré karanténě a trasování, nikdo z toho není ani chytré ani vytrasované, tak v Jižní Koreji to prostě funguje. Podstatné je, že v Číně má občan větší sílu komunistické autority, ale je ukázněný a pracovitý. Avšak i Jihokorejec je ukázněný a respektuje to, co mu orgány státní moci říkají. Pokud ve Spojených státech je prvním člověkem ten, kdo zpochybňuje koronavirus a jeho vážnost, sám prezident, nelze se pak divit, že mají asi 250 tisíc mrtvých.

Zdá se, že virus je brutálně na vzestupu všude. Je možná i otázka, kdy nás dohoní Slovensko a Rakousko. Byť systém plošného testování, co na Slovensku zkouší, se možná ukáže jako jedna z variant jak to řešit. Logisticky, finančně i jinak je to velmi náročné. Asiaté jsou jinak ukáznění, funguje tam systém, evidence, trasování, chytré karantény, velký počet odběrů a je tam kázeň. To je jedna z rozhodujících věcí. U nás kdyby lidé byli více ukáznění, tak bychom se nemuseli dostávat do situace, kdy se to všechno nezadržitelně blíží k další formě tužšího lockdownu.

Jak mluvíte o té asijské mentalitě, jsem si připomněl, že i Vietnamci žijící u nás ani v létě neodložili roušky, i když nebyly v té době povinné...

Vietnamci z večerek jsou velmi pracovití lidé, od kterých bychom se měli té kázně trochu učit. To, co říkáte, je ukázka toho, že jsou ukáznění.

Navíc asijské země jsou na tom dobře technologicky, myslím že mnohem lépe než Česká republika...

Stoprocentně. Zatímco my se dohadujeme, kdo bude tvůrcem 5G sítí a máme tady řadu lidí blouznících nesmysly o tom, jak nám tím kdo bude vymývat hlavu, tak oni je mají zavedeny. Jestliže dnešní kabely 5G sítí umožňují desetinásobně větší přenos informací než 4G sítě, tak je to velký technologický pokrok, na kterém, pokud je státní správa dobře postavená, může dosahovat úspěchu. My se mátoříme a vyprávíme, jak jsme úspěšní. Stejně všichni vědí, že moc úspěšní nejsme. Podívejme se jen na debatu o eRoušce. Má ji milion dvě stě tisíc lidí, bylo by potřeba, aby ji mělo minimálně čtyři miliony obyvatel, ale lidi nepřijmeme k tomu, aby si ji nainstalovali. Tam je to zásadní rozdíl.       

Hodně se mluví o geopolitickém souboji USA a Číny s tím, že Číňané Američany dohánějí. Neurychlila pandemie tento vývoj. Spojené státy nyní vypadají trochu jako zhroucený stát, a pokud bude výsledek prezidentských voleb těsný, tak kdo ví, co se tam může ještě odehrát?

Úterý 3. listopadu bude událost, kterou je potřeba bedlivě sledovat. Jde o to, kdo získá 270 volitelů. To bude ten, kdo bude potom 20. ledna inaugurován v Bílém domě jako další prezident. Většinový systém, kdy vítěz bere vše, je zřejmý. Dneska jsou odhady velmi těžko predikovatelné. Těsný výsledek, kdy ho jedna ze stran neuzná, může vést k něčemu, co se může blížit občanské válce. Vidíme to už delší dobu. Začalo to Black Lives Matter a nevím, kde všude to skončí. Je to ukázka toho, jak americká společnost je rozdělená. Jak spolu menšiny nežijí, ale žijí vedle sebe.

Je pravda, že Čína dosáhla velkých úspěchů kamkoliv se podíváme. Kromě toho, že si zajišťuje zdroje nerostného bohatství a zemědělskou půdu v Africe, přístup k ropě apod., tak velmi silně expanduje. Je vidět, že čínským komunistům se velmi dobře daří vybudovat kapitalismus, který má řadu možností předstihnout Spojené státy. Je třeba říci, že přes kritiku Donalda Trumpa se mu přece jen podařila změna v některých obchodních dohodách s Čínou a zachoval sankce vůči nim. Podařilo se napravit dohodu s Mexikem a Kanadou. Jeho všechny kroky nelze šmahem odmítnout. On ten tah má celkem dobrý.

Obávám se, že jak je to nastaveno, tak jestli někde může vzniknout velký konflikt, bude to mezi Čínou a Spojenými státy, a mezi Čínou a některými státy v Jihočínském moři, neboť kam se podíváte na sousedy Číny, tak s kdekým má Čína nevyřešené problémy dlouhodobě. Bude z hlediska bezpečnosti zajímavé sledovat vývoj v této části světa. Ale to, že 21. století bude o soupeření mezi Spojenými státy a Čínou kdo povede svět, je evidentní.