V reakci na únorový meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech 7,9 procenta, který je nejvyšší od ledna 1982, zvýšila americká centrální banka (Fed) svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Zároveň zhoršila odhad letošního růstu americké ekonomiky na 2,8 procenta z dříve předpokládaných čtyř procent. Jak tenhle vývoj nejsilnější ekonomiky ovlivní ostatní svět a je to dostatečné opatření, když Fed přitom předpokládá, že letos zvýší úroky celkem sedmkrát?

Vliv na svět bude hlavně skrze ceny cenných papírů, následně tu ještě bude řada dalších minoritních efektů.

Jde o to, že zvýšení úrokových sazeb přichází společně s faktem, že zhruba za tři týdny začne americká centrální banka stahovat z oběhu peníze, které tam předtím napumpovala během procesu, pro který se vžilo lidové označení „tisk peněz“. Tak tedy přesně tyto „natištěné“ peníze bude nyní americká centrální banka z oběhu zase stahovat a k tomu ještě bude skrze vyšší úroky peníze prodražovat, takže nebude tak snadné brát si úvěr a dostávat další peníze do oběhu.

To je sice jednoznačně pro americkou vysokou inflaci dobře, vlastně včera bylo pozdě, ale současně je to tvrdý knock out pro akcie a další cenné papíry, jejichž ceny byly v minulých letech vyšroubovány vzhůru právě těmito levnými penězi. V podstatě jsme v minulých letech byli svědky inflačního růstu cen cenných papírů. Tedy cenné papíry přijdou o motor růstu. A protože světové cenné papíry reagují v první řadě na ty americké, tak o motor přicházejí cenné papíry i jinde než jen v USA.

U centrálních bank ještě zůstaneme. Guvernér té české Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že inflace v Česku může vystoupat až na úroveň kolem 13 a 14 procent a její snižování bude přicházet v úvahu až v příštím roce. Dodal ale, že se jedná o jeho soukromý odhad. Co si o jeho predikci myslíte a co to znamená soukromý odhad, když ho taková autorita, jakou guvernér ČNB nepochybně je, říká veřejně do médií?

Já s tím souhlasím. A vidím i to, že ten odhad je dost odvážný, byť podle mne pravdivý, takže aby mohl guvernér prezentovat tak odvážný odhad jménem centrální banky, musel by mít k dispozici novou oficiální inflační prognózu centrální banky. Ta ale zatím neexistuje, takže jediné, co guvernér může udělat, je říci tuto věc sám za sebe. A je dobře, že to říká, protože to bylo mimořádně trapné a kontraproduktivní, když šéfka ECB Lagardeová po celý minulý rok tvrdošíjně jménem ECB tvrdila, že inflace v eurozóně je zvýšená jen přechodně a jen „mírně“.

Přitom v celé Evropské unii včetně eurozóny vystoupila inflace na rekordy za desítky let. V únoru byla na 6,2 procenta. Bylo by tedy logické, aby Evropská centrální banka zareagovala na stejnou situaci stejně jako Česká národní banka nebo Fed nebo britská centrální banka – tedy zvýšením úrokových sazeb a stahováním natištěných peněz z oběhu. ECB však namísto toho opět demonstrovala, že jest centrální bankou jen podle jména a namísto ekonomickou institucí je pouhým politickým úřadem.

Šéfka ECB Christine Lagardeová i tento týden zopakovala mnoho bezobsažných slov, například cosi o tom, že „jakékoli zvýšení základní úrokové sazby bude postupné“ a že by ECB „mohla zavést nové nástroje“. Zkrátka samé nesmysly, ale akce žádná. ECB na inflaci nejenže naprosto rezignovala, ona ve skutečnosti inflaci ještě rozdmýchává tím, že dál tiskne peníze, dál vykupuje státní dluhopisy kupříkladu Itálie, dál tedy monetizuje státní dluh, a tím plní politické zadání, nikoliv ekonomický cíl zabezpečit cenovou stabilitu.

V tomto kontrastu je dobře, že se k tomu ČNB staví čelem.