Můžete krátce poreferovat o současné situaci na Donbase, odkud jste se nedávno vrátil...

Z Doněcké oblasti jsem se vrátil sedmého června. Zrovna se tam odehrával velký útok na město Horlivka. Nicméně v Doněcku byl klid. Před několika dny jsem si ale přečetl o ukrajinském útoku proti pozicím na jihu Doněcké lidové republiky. Vojáci v Doněcké oblasti očekávají velký útok ze strany Ukrajiny v době fotbalového mistrovství světa. Obyčejné lidi ale už nevzrušuje nic. Nyní tam trvá válka už čtyři roky.

O zabíjení či věznění novinářů na Ukrajině a odmítání vstupu zahraničním novinářům tamtéž jste hovořil na konferenci Lidská práva a svoboda slova na Ukrajině levicové strany Die Linke v Německé spolkovém sněmu. Jste členem Die Linke anebo spřízněn s jinou německou politickou stranou?

Pro mě je strana Die Linke jedinou v Německu, která se staví otevřeně ke kritické diskusi o Ukrajině. Je možné, že k takové diskusi by se odhodlala i krajně pravicová Alternativa pro Německo, ale nemám tu stranu rád a nechci s ní mít nic společného.

Napsal jste, že vás nepustili na Ukrajinu roku 2016 a důvodem bylo, že jste tehdy z ruské strany navštívil Doněck, ale v hlavní míře váš film "Lauffeuer", což lze přeložit "Jako blesk", o masakru v Oděse roku 2014. Jak jste se dozvěděl, že tam nesmíte?

Německé ministerstvo zahraničí mě - poté, co se zeptalo v Kyjevě - informovalo, že nemohu vycestovat na Ukrajinu, protože jsem navštívil Doněck z ruské a ne ukrajinské strany. Ale osobně si myslím, že hlavní příčinou byl ten dokument a ne návštěva Doněcku. Nicméně ke konci dubna 2016 mě zastavili na letišti v Oděse. Mám rudé razítko v pasu jako vy s tím, že nemohu na Ukrajinu příštích pět let. Příští den mě pohraničníci poslali zpět v letadle do Prahy, kde jsem se zúčastnil dvou solidárních setkání zaměřených proti represím na Ukrajině. Jedno z těch setkání bylo v centru Prahy nedaleko Hradu, druhé před ukrajinským velvyslanectvím. Pak jsem se zúčastnil debatního klubu, který se nahrával na video.

Můžete popsat váš dokument "Lauffeuer"?

Ukazuje všechny hlavní události v Oděse druhého května 2014. Navíc se snaží označit všechny pravděpodobné organizátory vraždění nejméně dvaačtyřiceti lidí v tamním Domě odborů a ty, kteří měli politický zájem zastrašovat proruské aktivisty v Oděse.

Jste na stránkách Mirotvorce, tedy v kontroverzním seznamu kritiků kyjevského režimu?

Mirotvorec je v Rusku blokován. Nicméně se domnívám, že tam jsem. (PL Ulricha Heydena v Mirotvorci nenašly. Pozn. red.) Ten seznam mi připomíná doby mccarthismu v USA a fašistické metody.  

Jak vnímáte fakt, že někteří novináři zveřejněni v Mirotvorci byli zavražděni? Co si vlastně myslíte o zinscenované vraždě ruského novináře Arkadije Babčenka?

Myslím si, že Mirotvorec a ministerstvo vnitra Ukrajiny chce zastrašovat všechny novináře, bez ohledu na politické zaměření jejich redakcí, jejich vlastní názory a země, z nichž pocházejí. Jsem šokován tím, že se Babčenko zúčastnil takové primitivní politické inscenace, s níž zklamal své liberální kamarády.

Jak na druhou stranu nahlížíte na vraždy novinářů v Rusku?

Cítím zármutek nad každou vraždou novináře a nezáleží na tom, v jaké zemi zemře. Vysoké množství zavražděných novinářů v Rusku a na Ukrajině je výsledkem státního kolapsu v devadesátých letech. A jde o varování pro střední Evropu, co se může stát, když se státnost rozpadne a ekonomicky i politicky zainteresované skupiny bojují o moc.

Jsme oba občané Evropské unie. Co si myslíte o názoru, že jsme se stali kvůli naší práci evropskými občany druhé třídy, protože Ukrajinci mohou do EU bez víza, ale my na Ukrajinu nemůžeme?

Souhlasím s tímto názorem.