Při středečním projednávání návrhu rozpočtu pro příští rok s deficitem 295 miliard korun prohlásil premiér Petr Fiala, že jde o válečný rozpočet a že plány na konsolidaci veřejných financí byla vláda nucena odložit kvůli důsledkům války na Ukrajině. „Pokud se ale ekonomická situace v průběhu příštího jara bude vyvíjet alespoň trochu uspokojivě, přijdeme s akčním plánem, jak začít narůstající výdaje našeho státu razantně a systematicky krotit,“ uvedl. Co si s ohledem na nynější stav a pět měsíců zbývajících do jara dokážete představit jako „alespoň trochu uspokojivý“ vývoj ekonomické situace v Česku?

Popravdě mě tento slovník neskutečně irituje. Všímáte si, jak se vrací slovník z doby před rokem 1989? „Akční plán“ – co to proboha je? To je něco, co patří do svobodné, tržní ekonomiky? Mně to spíš sedí do slovníku marxismu-leninismu a politické ekonomie. A zrovna tak „válečný rozpočet“ – to zase probůh má být co? To má znamenat, že na území České republiky jezdí tanky? Nebo tím snad premiér měl na mysli, že ob jednu další zemi, mimo území EU, se válčí? A v tom případě, když se válčilo v Srbsku nebo když se válčilo v Chorvatsku, tedy v dnešní EU, tak jsme taky měli válečný rozpočet?

Premiér také říká: „Pokud se ale ekonomická situace v průběhu příštího jara bude vyvíjet alespoň trochu uspokojivě…“ Ptáte se mne, co si pod tím představuji – ale já bych se na totéž ráda poptala pana premiéra. Ona totiž letos minimálně po první tři kvartály v průměru ekonomika dosud roste. A kdy jindy by měl být rozpočet přebytkový nebo aspoň vyrovnaný než v době, kdy ekonomika roste?! A v příštím roce už budeme v recesi. Tedy pokud je ekonomicky aspoň trochu ospravedlnitelný nějaký deficit rozpočtu, pak to je v recesi – a ta teprve přichází. Jak by tedy z pohledu veřejných financí mohla být na jaře situace lepší než letos?

Jasně, většina lidí mi v tomto bodě namítne: „Ale máme přece energetickou krizi a bla bla...“ Ano, máme. A ne, nemá toho mnoho společného ani se zločincem Putinem, ani se schodkovým rozpočtem! Myslíte, že by nám plyn tak strašně zdražil, kdyby ho Německo nespotřebovávalo na výrobu elektřiny? A myslíte, že by elektřina tak strašně zdražila, kdyby ji Německo nevyrábělo z plynu? A myslíte, že by Německo vyrábělo elektřinu z plynu, kdyby si předtím Německo neodpojilo své jaderné a tepelné elektrárny? A myslíte, že Putin Německo nutil zničit si své elektrárny? Čtyřikrát zní odpověď NE!

Jinými slovy, odvolávat se na „špatnou situaci“ a na „válku“ jsou jen nesmyslné záminky, jak prodat veřejnosti, proč to neděláme dobře.

Kritikům toho, že vláda nepodniká kroky ke snižování strukturálního schodku, ministr financí Zbyněk Stanjura vzkázal, co by to znamenalo: „Buď zvýšíme daňovou zátěž občanům a firmám, nebo razantním způsobem snížíme výdaje státního rozpočtu, jinými slovy omezíme rozsah služeb, které stát poskytuje ať už občanům, institucím, samosprávám nebo firmám.“ Prý to nebude rychlé, jednoduché ani bezbolestné. Dá se odhadnout, kde nejspíš začne pětikoaliční kabinet krotit výdaje, jak se po více než roce od voleb teprve začíná chystat?

Ministr Stanjura děl pravdu pouze částečnou: zvýšení daňové zátěže totiž už do rozpočtu moc dalších peněz nepřinese. Jsme už dávno za vrcholem takzvané Lafferovy křivky; zjednodušeně řečeno, každé další zvýšení daní už dusí ekonomiku natolik, ekonomika už tak lapá po dechu, že to vede naopak ke snížení daňových výnosů. Teď už bychom nejspíš víc příjmů získali naopak snížením daní…