Některé země Evropské unie řinčí zbraněmi. Bude třetí světová válka?

Věřím, že ne, nejen proto, že jsem profesně diplomat a válka je důsledkem selhání diplomacie, v tomto případě minských dohod. Ještě existuje paměť na zvládnutí různých krizí studené války a časem lze konstruovat i na hrůzách rusko-ukrajinského konfliktu nové uspořádání. Příměří by mělo být prvním krokem, protože vzájemné odstrašení existuje dostatečné. Vyžaduje to silnou a jasnou pozici obou stran a konstruktivní přístup světového společenství.

Myslím si, že vyzbrojení obou stran války dnes již do značné míry zafixovalo hranice toho, čeho je možné vojensky dosáhnout. Uzavřít příměří a vrátit se zpět k jednáním není ostuda ani prohra pro agresora, ani pro Ukrajinu. Předpokladem je oboustranně se shodnout na tom, že vojenské nasazení nezmění politickou realitu ani v Kyjevě, ani v Moskvě. Cílem by samozřejmě mělo být ukončit válku za co nejvýraznějšího uplatnění ukrajinských podmínek a s minimálním poškozením prestiže euroatlantického společenství. Doporučuji například Kissingerovu roli v ukončení války ve Vietnamu.

Sílí obavy z budoucí vlády silné koalice ANO s ODS. Jsou oprávněné?

Zahraniční politika a bezpečnost je v obou formacích široce sdílená. EU, NATO, spolupráce se sousedy, tedy středoevropská spolupráce. Třeba se liší v některých akcentech nebo v sekvencích kroků, jak se i přes další pomoc Ukrajině dopracovat k příměří. Ale tak už to bývá v politice, nic netrvá věčně.

Vzniklo memorandum Aliance za zrušení Green Dealu. Podepsal byste ho? A je Green Deal opravdu tak zlým protivníkem evropského průmyslu?

Podepsal bych ho v roce 2009, kdy se rýsovaly první ambiciózní a nerealistické cíle EU, ze kterých postupně Evropská komise vyrobila Green Deal a jeho legislativně-restriktivní balíček Fit for 55. Tehdy ovšem celoevropský mainstream věřil, že se stane celosvětovým lídrem v záchraně planety, ale i vedoucí mocností v technologiích obnovitelných zdrojů. Tehdy tomuto fanatismu šlo zabránit a bylo možné zvolit jiné možnosti ochrany ovzduší. Dnes už je realistické tu či onde nesmyslnou regulaci zbrzdit nebo oslabit, jako tomu bylo u normy Euro 7. Systém emisních povolenek obchodovaných navíc na kapitálových trzích činí investování nepředvídatelné. EU tím chtěla dosáhnout modernizace a dekarbonizace průmyslu, do budoucna i dopravy a bydlení. Slibují se dotační programy z výnosů povolenek. Velká část ekonomiky si s tím neumí poradit. Jsou oslabeny, ne-li zcela likvidovány tržní mechanismy, trhem určované ceny mizí, politika určuje, co je a co není upřednostňovanou technologií. V mnoha odvětvích panuje nejistota, je obtížné činit investiční rozhodnutí.

Je jednou z hlavních příčin rostoucí nekonkurenceschopnosti průmyslu a jeho útěku z EU. Energeticky způsobené zdražování celých dodavatelských řetězců vede k tomu, že se průmysl stěhuje mimo EU. Avšak kdo se pokusí řešit energeticky náročné vstupy nebo subdodavatele dovozy ze zemí mimo EU, bude platit uhlíkové clo za takzvaný únik uhlíku mimo EU.  

Vyřeší elektromobilita některé palčivé problémy s ochranou přírody?

Určitým způsobem může vyřešit koncentraci emisí ve městech a v aglomeracích. Patří ale do říše sci-fi, že lze přejít na elektromobilitu všude, tedy zejména v dálkové silniční dopravě, v zemědělství, stavebnictví, v obraně nebo v letectví. Elektromobilita má prostor pro rozvoj a také nejvyšší efekty pro občany ve městech a v aglomeracích a společně s dalšími alternativními zdroji energie, jako je vodík, může přinést konkurenceschopnost železnici.

Česko se prý ocitlo v dopravním stínu. Všechny hlavní trasy ve většině druhů dopravy se mu vyhýbají. Je to tak?

Jsme uprostřed Evropy a máme vynikající výhodu křižovatky dopravních cest kontinentu. Moderní spojení se sousedy je předpokladem prosperity naší ekonomiky. Proto je nutné dokončit páteřní síť dálnic, propojit naši zemi vysokorychlostními železnicemi a začít se na základě nové smlouvy s Německem starat o splavnost Labe až do Hamburku.  

Orbánovo Maďarsko a Ficovo Slovensko vzbuzují u části obyvatelstva obavy. Jak to vnímáte?

Na společné zájmy orientovaná středoevropská spolupráce vyžaduje neznámkovat ideologicky svého souseda. Respektovat výsledky voleb u sousedů, nekádrovat, méně fandit té či oné politické formaci, více naslouchat, spolupracovat a soustřeďovat se přitom na to, jak můžeme společně v konkrétních tématech důležitých pro občany a pro ekonomiku zvýšit svůj vliv v Evropě. K dobrým vztahům patří i určitá zdrženlivost – jak si uspořádají soudnictví, jaký chtějí systém řízení veřejných médií, kdo a jak reformuje školství – to jsou jejich vnitřní záležitosti, do kterých bychom měli my a zejména EU hovořit jen velmi opatrně a možná vůbec.