V minulém týdnu se objevila iniciativa poslanců TOP 09 k zahájení procesu ústavní žaloby proti prezidentu republiky. Důvodem mělo být prezidentovo prohlášení, kterým podle jejich názoru vyzradil utajované informace z Bezpečnostní rady státu, když potvrdil, že Česká republika zaplatila výkupné za dvojici českých turistek (co přesně prezident řekl, jsme zaznamenali zde). Je to podle vás dostatečný důvod k zahájení procesu odvolání prezidenta?

Naše ústava a právní řád se k možnosti odvolání prezidenta republiky z funkce stavějí značně rezervovaně. Takové opatření je možné pouze v případě odsouzení za velezradu nebo za hrubé porušení ústavního pořádku. Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratickému řádu státu. Hrubé porušení ústavního pořádku by mělo znamenat zvláště závažné porušení některé hodnoty či ustanovení ústavy či dalších ústavních předpisů. Pokud jde o popsanou situaci, potom, pokud vím, prezident republiky podle všeho reagoval na dotaz založený na informaci zveřejněné týdeníkem Respekt a sám při odpovědi neuvedl nic navíc, než bylo v tomto týdeníku uvedeno. Nejsem si jist, zda za této situace porušil vůbec nějaké právní předpisy, natož ústavní. Nicméně i kdyby prezident republiky vyzradil utajovanou informaci popsaného druhu, potom by podle mě nenaplnil skutkovou podstatu velezrady nebo hrubého porušení ústavního pořádku. K tomu by bylo třeba, aby vyzrazení utajované informace bylo způsobilé ohrozit některou z výše uvedených a ústavou zvláště chráněných hodnot. Mohl by se ale dopustit trestného činu a být eventuálně stíhán po skončení své funkce. Jak jsem ale uvedl, z toho, co mi je známo, nevyplývá, že by prezident republiky porušil vůbec nějaký právní předpis.

Když odhlédneme od tohoto konkrétního případu – je podle vás zveřejnění utajených informací, které mají ústavní činitelé k dispozici, natolik závažným přečinem, aby naplňovalo přečin „velezrady“, tedy bylo jednáním proti svrchovanosti, celistvosti nebo demokratickému řádu republiky, a ospravedlňovalo uplatnění ústavní žaloby proti prezidentovi? Nebo měli ústavodárci na mysli spíše jiné přečiny?

Jak jsem již uvedl, k naplnění skutkové podstaty velezrady by bylo třeba, aby vyzrazení informace mohlo ohrozit svrchovanost, územní celistvost nebo demokratický řád státu. Teoreticky si umím představit, že by i vyzrazení utajované informace mohlo tato kritéria naplnit. Připusťme např. situaci, kdy by prezident republiky v situaci obdobné konci září 1938 zveřejnil mobilizační a obranné plány ozbrojených sil. Takové jednání by patrně velezradou být mohlo.