Ukrajina je po úterním setkání s Američany v Saúdské Arábii připravena na 30 denní úplného příměří a podle ministra zahraničí Rubia je nyní míč na straně Rusů. Trump dokonce věří, že s tím Rusové budou souhlasit a příměří nastane už v následujících dnech, ale Moskva říká, že nebude nikam spěchat a nenechá na sebe tlačit. S jakými pocity ten proces sledujete?

Je to napínavé, vypadá to na koňský handl, ale to je jen styl, v němž se hraje hra, která má zkušenou režii. 

Jen nesmíme podléhat idealismu, co je cílem té hry, ať už ji na americké straně rozehrál kdokoliv (myslím tím obsedantní Brzezinského provokování Ruska, tu z Afghánistánu vyzbrojováním mudžáhidů, což se později vymstilo, nebo zlikvidováním Asadova režimu, což nyní hrozí vymstít se americkému protéžé Izraeli, nebo třicet let trvajícím rozšiřováním NATO, před čímž varoval nejen Kissinger a Kennan, ale svého času i sám Brzezinsky, když mu to došlo).