Jak vnímáte Čechy jako národ? Jsme hrdí na svou historii a tradice?

Vzpomínám si, že v osmdesátých letech nikdo ve Venezuele neslavil Halloween, ale pak jsem se tam vrátil v devadesátých letech a vidím, že se slaví. Proč, když to není naše historie, naše tradice? A to je stejné i u vás. Dnes už se ale Halloween ve Venezuele tolik neslaví. Začínáme se vracet k našim běžným tradicím. A stejně tak se vracíme i k hrdosti a vlastnímu bytí. Venezuelský lid se probudil v roce 1989 po těžkém dopadu ekonomického balíčku Mezinárodního měnového fondu. Češi jsou také bojovníci, i když se museli v historii častěji probouzet. Vaše historie je také ale podstatně delší než ta naše. Vy jste se probudili několikrát v minulých stoletích a bojovali jste za svá práva. Čech není takový člověk, že by jen tak seděl, i když to tak může na první pohled vypadat. Ale musí být zle, aby se probudil.

Jaké výhody vidíte v prezidentském režimu ve Venezuele oproti parlamentnímu režimu v České republice?

To můžeme posuzovat podle toho, jak se k tomu hlásí občané. Ve Venezuele je účast ve volbách poměrně vysoká a přesahuje sedmdesát procent akreditovaných voličů a rozhoduje se o hlavě státu, která pak sestavuje vládu. Řekl bych, že venezuelský systém je rozhodně demokratičtější než jakýkoliv jiný systém. Občan má totiž právo nejen volit, ale i sesadit z funkce jakéhokoliv voleného představitele, a to od předsedů společenství vlastníků bytů až po hlavu státu. U nás ve Venezuele je v ústavě zakotveno, že vláda je povinna přijmout rozhodnutí občanů. Tedy vox populi, vox dei.

Co považujete za největší úspěch prezidenta Cháveze?

Hugo Chávez není ten úspěšný. Úspěšný je svobodný venezuelský lid, který jako první v Jižní Americe v roce 1810 dal první krok k osvobození od cizích nadvlád. V tomto případě španělského království. Tehdy jsme se dali na cestu, která je dneska završena panem prezidentem Chávezem. Je to souhra zákonitostí.

Prezident Chávez nedávno jmenoval ministrem obrany muže údajně zapleteného do obchodu s narkotiky, generála Henryho Angela Silvu. Je pravda, že venezuelský režim přivírá oči nad obchodem s drogami, jelikož je Venezuela tranzitní země pro kokain z Kolumbie?

Kdyby nebyl trh, nebyla by produkce drog. Jinak přes Venezuelu jde asi jen sedm procent narkotik z Kolumbie, takže nejsme tranzitní země, ale okrajová. Musím ale říct, že politika USA, když jim jde o moc nebo o vládu nad důležitým faktorem, jakým je v případě Venezuely ropa, se projevuje zvláštním způsobem. To, že je současný venezuelský ministr obrany zapojen do obchodu s drogami, je směšné. USA urputně bojují proti obchodu s nelegálními narkotiky, podepsaly smlouvu s Kolumbií na boj s narkotiky a na potlačení produkce a vývozu kokainu z Kolumbie v roce 2001. Od toho roku do roku 2010, kdy vstoupili američtí specialisté na boj s narkotiky na kolumbijské území, produkce vzrostla asi o tři sta procent. Produkce heroinu po invazi v Afghánistánu se zdesetinásobila. Když jsme my ve Venezuele přestali spolupracovat s institucí, která se věnuje boji s narkotiky, redukovali jsme i tranzit a vyhladili jsme absolutně všechna nelegální pole, která byla u nás na hranici s Kolumbií. Když Američané říkají, že je náš ministr do toho zapletený, ať to dokážou.

Venezuela je často kritizována především Spojenými státy také kvůli porušování lidských práv a vřelému vztahu ke Kubě nebo Íránu. Co o tom soudíte?

Já bych chtěl vidět, jak Nobelova cena za mír uzavře to zvěrské zařízení, které mají na Guantanamu, kde skutečně Spojené státy americké vraždí lidi. Když se budeme bavit o lidských právech, tak se musíme zabývat také bombardováním civilního obyvatelstva v Afghánistánu, v Iráku. Vy sám určitě dobře víte, kde všude jsou invazní vojska USA. Samozřejmě, že USA chtějí demonstrovat, že Jižní Amerika je ještě ten jejich zadní dvorek a každý disidentní hlas s touto skutečností musí být považovaný za pašeráka drog nebo teroristu. Je to způsob jednání, na který jsme zvyklí.

Jsou vztahy mezi Venezuelou a USA v současné době napjaté?

Prodáváme jim ropu. Kdyby ji neměli, zmrzli by. Máme dobré vztahy s USA. Jsme obchodní partneři. Nesouhlasíme s jejich politikou a oni s naší. Je to ale v pořádku, protože každý z nás má právo na svůj vlastní názor.

Venezuela je zemí, jejíž ekonomika je úzce spojena s těžbou ropy. Jaká může být tato země bez ropy, až její zásoby jednoho dne dojdou?

To už budeme řídit vesmírné lodě. Venezuela bude poslední zemí, které dojdou zásoby ropy.

Co soudíte o české zahraniční politice a ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi?

Orientaci zahraniční politiky České republiky komentovat nebudu až na jeden malý moment, a to právě s ohledem na Jižní Ameriku. Bohužel za posledních pár let Česká republika uzavřela velké množství svých zastupitelstev v Jižní Americe. Ve Venezuele, v Kostarice, Kolumbii. Věřím, že důvodem k tomuto kroku je pouze snižování výdajů, jak poznamenal Karel Schwarzenberg. Já si ale nemyslím, že by to bylo správné rozhodnutí, protože právě Jižní Amerika je na cestě k velkému růstu a je to oblast, která se dá považovat za vystupující z  ekonomického hlediska. Nicméně podobné kroky přijímala řada zemí střední Evropy.

Řada Čechů je frustrovaných ze současné politické situace v Česku. Mnoho lidí nesouhlasí s reformami, které prosazuje vláda Petra Nečase. Co si o tom myslíte?

Všechny vlády jsou vystaveny velkému tlaku veřejného mínění. Chápu, že lidé nesouhlasí s tím, aby se jim krátily sociální jistoty, aby se ukrajovalo z důchodů, aby se zprivatizovalo vzdělání nebo lékařská péče. Když se podíváte po celé Evropě, jsou protesty. Lidé si začínají uvědomovat, jakou mají ve skutečnosti sílu a že pravda je na straně těch nejslabších.

Jaký je vztah Venezuelanů k jejich vládě?

U nás se poměrně často dělají různé manifestace různého charakteru. Ale lidé se vyjadřují k vládě ve volbách a na tom je vidět jejich vztah k vládě.

Ačkoliv se česká vláda zavázala bojovat proti korupci, zatím tomu nic nenasvědčuje. Několik českých ministrů už rezignovalo právě pro podezření z korupce. Co tomu říkáte?

Korupce je výsledkem systému, kterým spravujeme naše věci. A pokud je systém postavený na rozdílech mezi lidmi, na nespravedlnosti vůči většině obyvatelstva, vzniká i korupce. To není jen věc České republiky nebo Venezuely. Je to věc systémová.

Měli by si tedy čeští politici vzít příklad z těch venezuelských?

Poučit se můžeme určitě všichni, tedy i politici. Důležité je, aby lidé měli možnost rozhodovat o zásadních záležitostech země. Přímá demokracie je největší projev demokracie, který může existovat. I když všeobecně, my, co se pohybujeme v politice, říkáme, že se lidé neumějí rozhodovat, není to pravda.