V poslední době jste byl často spojován s podnikatelem Andrejem Babišem. Co bylo důvodem vaší podpory směrem k němu?
Abych to uvedl na pravou míru a vyvrátil případné konspirační teorie: když vyšla Mafie v Praze, pan producent Biermann uvažoval o zfilmování, a hledali jsme proto případné sponzory. Pan Babiš, kterému se kniha líbila, byl logicky jedním z lidí, na které jsme se obrátili. Tak došlo k našemu setkání.  Myšlenku na film jsme neopustili, jen to trochu usnulo. Když si navíc přečtete pokračování Mafie, pochopíte, že by to musela být divoká groteska. Nejlépe animovaná. Lidi nepřijdou na film, z něhož se pouze dozvědí, který další politik je zkorumpovaný… Musí tam být přidaná hodnota, humor. Musí to být zhruba něco mezi Jistě, pane ministře a Pulp Fiction.

Ale s panem Babišem jste se setkali asi přece jen vícekrát?
Ano, viděli jsme se pak ještě dvakrát. Jeho odvážná a adresná vyjádření stran našich zlodějských dubajských a toskánských partiček mi byla sympatická. Podporuju jeho protikorupční snažení. Nevěřím, že by to celé vzniklo kvůli jeho obchodním zájmům – jak je osočován. Věřím, že to dělá z přesvědčení. Prokazatelně patří k miliardářům, kteří zemi nedrancují, ale naopak tu něco budují.  Byl jsem na jeho Čapím hnízdě, viděl jsem krásně zrekonstruovanou sokolovnu v Průhonicích. On  nevyvádí peníze na Panenské a jiné ostrovy, ale platí daně tady. I proto jsem jeho hnutí podpořil. Ale zároveň jsem i jasně deklaroval, že do politiky nepůjdu.

S Andrejem Babišem je hodně spjatý bývalý šéf rozvědky Karel Randák. Ten dokonce ohlásil před nedávnem kandidaturu na Hrad. Co si o tom myslíte?
Pana Randáka osobně neznám, ale vážím si toho, co dělá. Jsem přirozeně na straně lidí, kteří se snaží s korupcí bojovat, kteří nerezignovali - i když vědí, že za to budou přinejmenším vláčeni v novinách. Taky už o tom něco vím, přestože kniha ještě ani nevyšla. Pro prezidenta jsem rozvraceč a ubožák,  pro Knížáka pisálek červené knihovny, prezidentský kandidát Jakl už stihl napsat, že vykrádám auta a zneužívám nezletilé dívky, dávno zapomenutý Petr Štěpánek se náhle zjevil s veršíky o mém údajném orálním sexu s Jardou Kmentou. Definitivně zešílevší Semín tvrdí, že jsem vedl ruku „atentátníka“ v Chrastavě, a doktor Macek vtipkuje, že jsem kafilérka české literatury -  no, jako uhynulý čuník české politiky zná jistě kafilérky nejlíp... Hle, duchovní družina českého prezidenta! Seznamte se!

Kritizujete v posledním období korupci v Česku. Jste spisovatelem na plný úvazek. Setkal jste se vy sám třeba ve vaší oblasti s korupčním prostředím? S něčím, co by vám kladlo překážky? Nebo to znáte jen z doslechu, když jste připravoval první knihu (Mafie v Praze, pozn. red.), že jste do toho pronikl?
V literární branži není ke korupci prostor. Pochybuju, že by například nějaký autor mohl uplatit vydavatele, aby mu vydal román, i když na tom prodělá… Ale čtu noviny, časopisy, internetové servery a kromě toho se na mě už dneska se svými příběhy obracejí nejrůznější lidé, podnikatelé a podobně. Skamarádil jsem se taky s Jardou Kmentou (reportér MF DNES), který mi řekl pár zákulisních informací a seznámil mě i s některými bývalými i současnými policisty. I pan Babiš mi něco řekl… Informací o zkorumpovaných politicích, státních úřednících, soudcích nebo policistech mám dost. Problém byl, jak to všechno vtěsnat do jediné knihy.

Jak se vám spí – když ty všechny informace máte?
Docela dobře. Na základě mého románu přece nikoho nezavřou. Já nemám tajné nahrávky Kalouskových telefonátů, kopie tajných smluv Dopravního podniku, ani jsem neviděl žádné výpisy z bankovních účtů Martina Bartáka nebo Martina Romana. Nemám skutečně nebezpečné informace. Devadesát pět procent věcí v knize je posbíraných z veřejných zdrojů. Vycházel jsem ze známých skandálů, o kterých se psalo v Reflexu, Respektu, v Ekonomu… Navíc pořád věřím, že na rozdíl od investigativních žurnalistů, kteří rozkrývají skutečné kauzy, kde jde o miliardy, mám to alibi, že píšu fiktivní příběhy. Nepřicházím s žádným šokujícím odhalením, pohrávám si pouze s notoricky známými spekulacemi.